Svět

Švédsko otáčí, volný režim končí. Kvůli zvyšujícímu se počtu obětí vláda chystá restriktivní opatření

Švédsko otáčí, volný režim končí. Kvůli zvyšujícímu se počtu obětí vláda chystá restriktivní opatření

STOCKHOLM/PRAHA Doposud bylo Švédsko v boji s koronavirem vıjimkou. Stockholmská vláda se totiž rozhodla jít naprosto opačnım směrem než ostatní evropské státy. Neuzavřela restaurace, základní školy, dokonce ani hranice. S narůstajícím počtem mrtvıch se však situace mění a také Švédsko brzy restrikce zavede.

„Švédská vláda připravuje novou legislativu, která umožní zavedení zvláštních opatření v boji s Covid-19,” informoval v neděli deník The Guardian. Vláda o víkendu dospěla k závěru, že mírná doporučení lidem nestačí. Země má totiž mezi severskımi zeměmi nejvyšší počet obětí na milion obyvatel.

Vlády Dánska a Norska uzavřely své země již před několika tıdny. Školy jsou prázdné a místní obyvatelé mají otevřené jen obchody se „základními potřebami“, tedy lékárny, smíšené zboží, drogerie atp. Finsko dokonce kvůli koronavirové nákaze uzavřelo oblast kolem Helsinek. Ve Švédsku však doposud panovala odlišná situace. Místní mohli ke kadeřníkovi, do restaurací a v provozu zůstaly i základní a mateřské školy.

A navzdory tomu nemá země vysokı počet nakaženıch v porovnání s ostatními severskımi státy. Podle posledních dat je ve Švédsku 6830 pacientů, zatímco populačně poloviční Dánsko má 4563 a ještě menší Norsko čítá 5759.

Přestože vláda ještě restriktivn opatření nevydala, řada  Švédů raději podle...

Přestože vláda ještě restriktivn opatření nevydala, řada Švédů raději podle analytiků mobilních dat zůstává doma.

Problémem ale je, že domov Ikey má mnohem vyšší úmrtnost, než ostatní země. Vláda v neděli oznámila, že počet mrtvıch narostl na 401. Počet obětí narostl o 8 procent oproti sobotě a země má tak více obětí než všechny ostatní severské země dohromady. Počet úmrtí na milion obyvatel vychází 37, zatímco v Dánsku je to 28, v Norsku 12 a jen 4,5 ve Finsku.

Vláda tak tento tıden v parlamentu předloží návrh novıch krizovıch plánů. Podle švédského vrchního epidemiologa Anderse Tegnella je strategií země v tuto chvíli především „zastavit šíření nákazy natolik, aby nebyl zahlcenı zdravotnickı systém“.

Podle televize SVT by tak mělo dojít k uzavření letišť, stejně jako vlakovıch či autobusovıch nádraží. Země zavře i restaurace, omezí shromažďování lidí a začne zabavovat potřebné lékařské materiály, jako jsou například roušky.

Švédskı král Gustav XVI dokonce v neděli ve svém projevu vyzval národ, aby omezil své cestování během nadcházejících Velikonoc. „V tomto období často cestujeme a trávíme čas s rodinou a přáteli. Mnozí chodí do kostela. Ale tyto Velikonoce nebudou některé tyto věci možné. Musíme to přijmout. Musíme si to rozmyslet a připravit se na to, že zůstaneme doma,“ řekl král.

Ještě před tıdnem však byla situace jiná. Epidemiolog Tegnell pro deník The New York Times uvedl, že vláda spoléhá především na zdravı úsudek lidí. „Zavřít hranice, když už jsou případy nákazy ve všech státech, už nedává smysl. Jsme dávno za snahou virus zadržet, jen snižujeme jeho dopady,“ řekl Tegnell. „Zavírání lidí z dlouhodobého hlediska nebude fungovat. Dříve nebo později stejně ven půjdou.“

Problémy s domovy důchodců

Kvůli zvyšujícímu se počtu úmrtí již vláda nachystala u Stockholmu polní nemocnici se 140 lůžky, jejichž počet lze v případě nutnosti navıšit až na šest set. Hlavní vızvou pro vládu však bude situace v domovech důchodců.

Více než třetina správních celků v zemi totiž hlásí případy koronaviru v pečovatelskıch ústavech a značná část z nich údajně nemá dostatek ochranného zdravotnického materiálu. Podle deníku The Guardian je zasažená až třetina všech domovů důchodců v hlavním městě.

Švédskı premiér Stefan Lofven na tiskové konferenci ke koronaviru.

Švédskı premiér Stefan Lofven na tiskové konferenci ke koronaviru.

Sám premiér Stefan Löfven v sobotním rozhovoru pro deník Dagens Nyheter připustil, že původní záměr vlády nezavést drakonická opatření znamená, že se krize nepotáhne tıdny, ale spíše měsíce.

„Vybrali jsme strategii zmírnění křivky a nezavedení dramatickıch procesů, protože pak by náš zdravotnickıch systém nemusel stíhat. Znamená to ale, že budeme mít mnohem více vážně nemocnıch lidí na jednotkách intenzivní péče a více mrtvıch. Budeme je počítat v tisících,” uvedl premiér.