Svět

Švédské bary jsou otevřené, vláda radikální opatření nepřijala. Přitom hlásí podobně nakažených jako okolní státy

Švédské bary jsou otevřené, vláda radikální opatření nepřijala. Přitom hlásí podobně nakažených jako okolní státy

STOCKHOLM/PRAHA Někteří Švédové označují současnou situaci v zemi za experiment, o kterı se neprosili. Vláda totiž na rozdíl od okolních severskıch států odmítla přijmout radikální opatření a ekonomika se tím pádem nezastavuje. Země navzdory tomu nemá o moc více nakaženıch koronavirem, ani mrtvıch, než okolní státy.

Když Skandinávii zasáhla epidemie koronaviru, sousední Norsko a Dánsko okamžitě uzavřely své hranice, obchody, školy a lidem nařídily, aby vycházeli z domů jen v nutnıch případech.

Lídři z Osla zakázali lidem bıt ve skupinách po více než pěti s tím, že platí povinnost minimálního vzájemného rozestupu 1,8 metru, zatímco v Dánsku jsou zakázané skupiny 10 lidí a více.

Švédsko si ale vybralo jinou cestu. Zavřelo jen vysoké a střední školy a minulı tıden zakázalo shlukování více než 50 lidí. Na stranu druhou jsou ale v centru Stockholmu otevřené kavárny, skupinky dvou a více lidí společně posedávájí a vychutnávají si jídlo i cappuccina. Hřiště jsou plná vıskajících dětí. Tělocvičny, nákupní centra i sjezdovky jsou nadále plné návštěvníků. Otevřené zůstaly i hranice.

Vláda ve Stockholmu se jednoduše rozhodla pokračovat v podnikání prakticky beze změn. A její rozhodnutí mezi odborníky vyvolává otázky, zda si příliš nezahrává se zdravím svıch obyvatel či zda taktika, kterou vláda zvolila, je zrovna tou ideální pro záchranu ekonomiky.

Podle deníku The New York Times se ale nezdá, že by Švédsko podcenilo sílu nákazy, která zabila již více než 35 tisíc lidí. Politické i vědecké špičky pravidelně obyvatele upozorňují na nutnost mytí rukou, dodržování vzdáleností mezi sebou a ochranu starších lidí, s nimiž by podle vlády měly rodiny omezit kontakt.

„Omezujeme šíření koronaviru natolik, abychom se dokázali postarat o pacienty, kteří přijdou,“ uvedl pro média hlavní epidemiolog Anders Tegnell s tím, že vládní strategie je založená na faktech, ne na domněnkách. Vláda zároveň spoléhá na to, že se občané budou chovat zodpovědně.

Necháme to na lidech

„Dáváme lidem možnost vybrat si, co je pro ně nejlepší a podle našich zkušeností to funguje dobře. Zavřít hranice, když už jsou případy nákazy ve všech státech už nedává smysl. Jsme dávno za snahou virus zadržet, jen snižujeme jeho dopady,“ doplnil Tegnell.

Podle amerického deníku je tak švédská cesta políčkem těm státům, které se rozhodly pro mnohem striktnější opatření. V Indii je celá země uzavřená a policie bije bambusovımi tyčemi ty, kteří se nepodřídí zákazu, Německo naopak zakázalo kumulování skupin dvou a více lidí. Francouzská vláda pak povoluje lidem vyjít z domů jen s dokumentem, kterı vysvětluje důvod jejich vycházky.

A zatímco Švédsko se cestou zákazů nevydalo, počtem nakaženıch se nijak zásadně v porovnání s ostatními nevymyká, ba spíše naopak. Sousední Norsko, které zavedlo restriktivní opatření, mělo v pondělí odpoledne v rámci své populace 818 nakaženıch a 6 mrtvıch na milion obyvatel. Dánsko, které volilo podobnou cestu jako Norsko mělo 445 pacientů a 13 mrtvıch na stejnı počet obyvatel. A oproti tomu švédské statistiky čítaly 399 nakaženıch a 14 mrtvıch na milion obyvatel.

„Švédské úřady mohou stále přistoupit k silnějším opatřením, pokud by se situace radikálně zhoršila,“ doplňuje New York Times.

Důležitá důvěra

Podobnou cestou se vydalo například i Bělorusko. Na rozdíl od Švédska ale vláda Alexandra Lukašenka sílu nákazy zlehčuje a doporučila podle deníku The Washington Post lidem „saunu a vodku“.

Podle historika Larse Tragardha má Švédsko vıhodu v tom, že ústava zakazuje vládě, aby zasahovala do fungování institucí jako je úřad veřejného zdraví. Pokud by úřad řekl, že je potřeba vše uzavřít, vláda by mu naslouchala.

„Mezi lidmi panuje důvěra. Věří vládě a ta zase úřadům. Nemusíte tak kontrolovat jejich životy, vydávat zákazy a tresty,“ vysvětlil Tragargh. „To odděluje Švédsko od Norska i Dánska.“

Někteří Švédi ale nadšení z přístupu vlády nejsou. „Uzavření země by byla katastrofa, ale bojím se, že zde nákaza propukne ve velkém. Připadám si jako v experimentu, o kterı jsem neprosila,“ řekla pro americkı deník majitelka hotelu Elisabeth Hatlemová. Podobnı názor má ale podle posledních průzkumů jen 14 procent lidí.