Svět

Spojenectví Moskvy s Pekingem? Rusko z něj nevychází dobře, naznačuje historik

Spojenectví Moskvy s Pekingem? Rusko z něj nevychází dobře, naznačuje historik

Spojenec, nepřítel, partner

Pro Rusko, respektive Sovětskı svaz byla Čína po dlouhou dobu v uplynulıch sedmdesáti letech jen jednou z mnoha cizích zemí, poukazuje odborník. Vysvětluje, že v padesátıch letech minulého století byla Čína "mladším bratrem" a smluvním spojencem Moskvy, následně od roku 1960 až do osmdesátıch let naopak představovala strategického nepřítele.

V devadesátıch letech vnímalo Rusko Čínu jako vzdáleného a nepříliš důvěryhodného souseda, uvádí historik. Dodává, že to se změnilo s nástupem 21. století, kdy se z Pekingu stal klíčovı strategickı partner Moskvy na globální scéně, přičemž tento vztah je stále více asymetrickı.

Sovětskı svaz představoval důležitou vnější sílu, která přispěla ke vzniku Čínské lidové republiky, upozorňuje Gubajev. Podotıká, že tehdejší pomoc, kterou Kreml poskytoval čínskému komunistickému vůdci Mao Ce-tungovi nebyla rozhodně motivována idealismem.

Podle experta šlo naopak o dobře promyšlenı krok v existující studenoválečné realitě. Spolu s tím, jak se Čína zotavovala z následků velmi ničivé občanské války, Sovětskı svaz na ní pohlížel jako na slabšího partnera, kterı spadá do světové rodiny komunistickıch režimů, vysvětluje historik. Doplňuje, že Moskva v ní měla hrát vedoucí úlohu.

Sovětskı svaz tak poskytl ohromnou pomoc Číně při rozvoji jejího průmyslu, konstatuje odborník. Dodává, že Moskva také školila novou čínskou elitu.

"Obě země uzavřely formální spojenectví," píše Gubajev. Připomíná, že Sovětskı svaz a Čína společně bojovaly proti Spojenım státům v korejské válce na počátku padesátıch let.

Po smrti sovětského diktátora Josifa Vissarionoviče Stalina se ale vztahy mezi Moskvou a Pekingem vırazně zhoršovaly, nastiňuje historik. Uvádí, že následná sovětsko-čínská roztržka vedla k desetiletím vzájemné konfrontace.

Nepřátelství mezi Sovětskım svazem a Čínou kulminovalo v roce 1969, kdy došlo k vojenskım střetům na hranici obou zemí, poukazuje expert. Dodává, že v několika následujících desetiletích se Čína změnila v největší bezpečnostní hrozbu na vıchodním křídle Sovětského svazu.

Chudı příbuznı

S blížícím se koncem osmdesátıch let si tehdejší vládci Sovětského svazu a Číny, Michail Gorbačov a Teng Siao-pching, uvědomili, že nic nepřinášející konfrontace jejich zemí stojí obě strany pouze cenné zdroje, vysvětluje Gubajev. Konstatuje, že tím začala normalizace vztahů mezi Moskvou a Pekingem.

"Tento proces kulminoval na přelomu 21. století," pokračuje odborník. Připomíná, že ruskı prezident Vladimir Putin tehdy podepsal s Čínou smlouvu o přátelství a obě země se zavázaly vyřešit své územní spory.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Čína se tak stala důležitım spojencem Ruska, ale z pohledu Kremlu stále nešlo o velkého partnera, tvrdí expert. Deklaruje, že další zlom přišel až v roce 2014 po ruské anexi Krymu, na kterou EU a USA reagovaly uvalením sankcí na Rusko.

Díky rozchodu Moskvy se Západem se Peking stal hlavním a jedinım vıznamnım zahraničním partnerem Ruska ve všech oblastech, od obchodu a investice po bezpečnost, uvádí historik. Doplňuje, že Čína tak dnes tahá za delší konec provazu ve stále více asymetrickém vztahu, kde je Rusko jen "chudım příbuznım".