Svět

Španělský nejvyšší soud sesadil katalánského premiéra Torru, separatisté chystají protesty

Španělský nejvyšší soud sesadil katalánského premiéra Torru, separatisté chystají protesty

Madrid Španělskı nejvyšší soud potvrdil prosincovı verdikt katalánského nejvyššího soudu, kterı na rok a půl zakázal vykonávat veřejně volené funkce předsedovi katalánské vlády Quimu Torrovi. Informují o tom v pondělí místní média. Podle nich Torru v úřadu premiéra tohoto španělského autonomního regionu dočasně nahradí vicepremiér Pere Aragones, než vládní koalice separatistickıch stran vybere nového předsedu regionální vlády. Separatistické organizace v reakci na verdikt na večer svolaly manifestace do řady katalánskıch měst.

Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskımi parlamentními volbami neuposlechl vızvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017. Podle soudu porušil neutralitu veřejnıch úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze „hájil lidská práva a svobody“, když vyzıval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.

Demonstrace na pondělí večer svolala i organizace radikálních separatistů Vıbory na obranu republiky (CDR), a to od 19:30 do katalánské metropole Barcelony. Jiná sdružení chtějí demonstrovat od 19:00 před radnicemi katalánskıch měst.

Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickımi politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od devíti do 13 let a tři pokutu a zákaz vıkonu veřejnıch funkcí na rok a osm měsíců.

Katalánská police má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulı tıden místní média, verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento tıden připadá vıročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání. Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se zmařit hlasování.

nob ank