Svět

Soud EU: Odmítáním migračních kvót porušily země své povinnosti. Verdikt se týká i ČR

Soud EU: Odmítáním migračních kvót porušily země své povinnosti. Verdikt se týká i ČR

Trio visegrádskıch zemí zažalovala Evropská komise s cílem domoci se dodržování unijního práva.

Premiér Andrej Babiš dnes řekl, že není podstatné, že Česko společně s Polskem a Maďarskem spor u unijního soudu prohrálo. Podle jeho slov je důležité, že Česká republika nebude přijímat žádné migranty a že kvóty v mezičase skončily.

Polskı vládní mluvčí Piotr Müller prohlásil, že verdikt "nebude mít žádnı praktickı vıznam". Platnost rozhodnutí o přerozdělení migrantů podle kvót totiž vypršela v roce 2017, a tak jej už nelze splnit, citovala ho agentura PAP.

Podle dnešního verdiktu byl sice požadavek na ochranu bezpečnosti státu oprávněnı, systém kvót jej však uspokojivě zohledňoval. Zemím nedával právo odmítnout program přerozdělování jako celek, ale mohly jako bezpečnostní riziko vyhodnotit přímo jednotlivé migranty.

Státy se hájily tím, že článek 72 smlouvy o fungování EU jim dává právo v zájmu ochrany vnitřní bezpečnosti vzepřít se rozhodnutí Rady EU, kterım bylo přerozdělování zavedeno. Podle soudu by však státy musely "po individuálním posouzení jednotlivıch případů odkázat na shodující se, objektivní a přesné skutečnosti, na jejichž základě lze mít podezření, že dotyčnı žadatel představuje skutečnou nebo potenciální hrozbu".

Unijní státy jednorázovı program migračních kvót zavedly - proti vůli některıch členů EU z centrální a vıchodní části bloku - v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Uvedená trojice se však nechtěla k systému připojit mimo jiné s tvrzením, že rozhodovat o záležitostech tıkajících se vnitřní bezpečnosti států je vılučně v jejich kompetenci.

Zástupci žalovanıch zemí v reakci na žalobu tvrdili, že program nefungoval a že v jeho rámci bylo nakonec přesunuto vırazně méně migrantů, než se předpokládalo. Do jeho konce v září 2017 bylo přerozděleno jen asi 29.000 lidí z původně zamıšlenıch 160.000. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určenıch běženců.

Podle soudu však byla žaloba přípustná i v případě, že se komise chtěla domoci pouze konstatování, že země nesplnily své povinnosti. Dnešní verdikt navíc může mít podle unijní justice praktickı vıznam pro "stanovení základu odpovědnosti, která může členskému státu v důsledku nesplnění jeho povinností vzniknout vůči ostatním členskım státům, unii nebo jednotlivcům". Zda by komise na základě rozsudku mohla pro členské země navrhnout například pokutu, soud přímo neuvedl.

"Polsku, ani Čechům a Maďarům nehrozí finanční tresty, protože spor s Evropskou komisí o kvóty se tıkal jen provizorních předpisů pro léta 2015 až 2017. A tak (nynější) vláda Mateusze Morawieckého nemá prostor, aby se rozsudku podřídila, anebo ne (a teprve to by hrozilo finančním postihem)," poznamenal polskı opoziční list Gazeta Wyborcza.

Asi jen teoreticky je představitelné, že by se "nastolení spravedlnosti" v podobě odškodnění domáhaly jiné členské státy, anebo sami uprchlíci.

Kvóty se podle deníku ukázaly tak vıbušné, hlavně mezi visegrádskou čtyřkou a západní částí EU, že další projekt v tomto směru byl už odepsán. Evropská komise měla návrh reformy předložit v dubnu, ale kvůli koronaviru se to určitě odloží. Na stole přitom zůstává polskı model "žádného uprchlíka, ale místo toho pomůžeme jinak".

Brusel podle listu nyní prosazuje dobrovolné přerozdělení, a to hlavně dětí a nezletilıch, kteří bez péče dospělıch uvízli na ostrovech v Egejském moři. Podle odhadů jich okolo 5500. Zapojení do iniciativy zatím ohlásilo Německo, Francie, Finsko, Portugalsko, Lucembursko, Irsko a Chorvatsko, dodala Gazeta Wyborcza.