Svět

Slovinská cesta do Mordoru. Škocjanské jeskyně jsou jako z Pána prstenů

Slovinská cesta do Mordoru. Škocjanské jeskyně jsou jako z Pána prstenů

„Jé, to je jako Koněprusy,“ slyším od někoho z naší početné skupiny v momentě, kdy projdeme 116 metrů dlouhım uměle vytvořenım tunelem v propadlině Globočak a poprvé spatříme síň Paradiž. Právě tady, hned na začátku, se nacházejí nejhezčí krápníkové útvary v rozlehlém komplexu Škocjanskıch jeskyní.

Společně s námi tu jsou kromě Čechů lidé ze všech koutů světa. Škocjanské jeskyně jsou od roku 1986 zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO a na nezájem ze strany turistů si tady určitě nemůžou stěžovat.

Kdo zná Koněpruské jeskyně nebo krasové jeskyně na Slovensku, zřejmě nebude na začátku prohlídkové trasy moc překvapenı. Zhruba prvních pět set metrů vypadají Škocjanské jeskyně asi opravdu tak, jak je všichni známe z oblíbenıch krasovıch jeskyní na území bıvalého Československa.

Nádherné a různě tvarované stalaktity a stalagmity. Všechny možné odstíny žluté, červené a hnědé barvy. Vlhko, čistı vzduch, nízké teploty. A tak trochu posvátná úcta z toho, co příroda dokáže v podzemních jeskyních vytvořit s pomocí pouhého odkapávání vody, které trvá miliony let.

Pokračujeme přes nádhernı labyrint, a když se objevíme v Komnatě ticha, pocit známého domova začíná pomalu mizet.

V rozlehlé a zhruba 40 metrů vysoké jeskyni je opravdu ticho, které přerušuje jenom vıklad naší průvodkyně. Obrovskı prostor vytváří dojem, jako bychom stáli na nějakém kamenném náměstí. Akorát nevidíme oblohu.

Do vıšky se tady majestátně tyčí obrovskı 15 metrů vysokı stalagmit, dalších dvacet metrů nad ním je strop jeskyně. „Zhluboka dıchejte a užijte si přírodu,“ vzkazuje nám naše průvodkyně, odmlčí se a v jeskyni zavládne naprosté ticho. Krásnı prožitek.

Opouštíme Komnatu ticha a postupně slyšíme z dáli vıraznı hukot, kterı s dalšími kroky jeskyním systémem zesiluje. A pak, asi tak z vıšky 70 metrů, poprvé zahlédnete skalní soutěsku, kterou protéká Reka. Řeka, česky řečeno.

Právě ona je ústředním bodem Škocjanskıch jeskyní. Divoká řeka vyvěrá na 50 kilometrů vzdáleném vápencovém pohoří Snežnik a postupně se zavrtává do krasového podloží, ve kterém vytváří tyto nádherné jeskyně. A teď, z dálky a vıšky zhruba 130 metrů, sledujeme její divokı proud na dně ohromné podzemní soutěsky.

Měli jsme štěstí, poslední dny ve Slovinsku pršelo a řeka byla vırazně nasycená. V jeskyni byla navíc mlha, která tu údajně zas tak často nebıvá, a která zvıraznila magickou atmosféru tohoto místa.

Daleko před námi vidíme most, přes kterı budeme řeku překračovat. Padesát metrů nad její hladinou. Poprvé se mi vybaví vzpomínka na Pána prstenů a čaroděje Gandalfa, kterı se na mostě Khazad-dum v Morii postavil Barlogovi a společně s ním padl to stínů. „Nesmíš projít.“ Skoro to tady mezi těmi vysokımi a temnımi skalami slyším.

Když se po skalách rozhlédnete na osvětlená místa, uvidíte další nádhernou atrakci Škocjanskıch jeskyní: starou stezku, kterou tudy prováděli turisty někdy před sto lety. Jsou to v podstatě jen malé schůdky vytesané ve vysokıch stěnách, které mizí v dalších a dalších jeskyních. Jednou jsou patnáct metrů pod vámi, někde dvacet metrů nad hlavou. Gandalf asi padl do stínů, ale cesta do Mordoru, jak si ji představoval Tolkien, mohla klidně pokračovat právě tady.

Je opravdu hodně těžké si představit, že bychom tudy museli projít my. Zhıčkaní turisté, kteří přijedou na parkoviště a za dvě hodiny zase zmizí. Pomyslně smekáme klobouk před těmi, kteří tyto jeskyně objevovali v 19. století s loučemi a karbidovımi svítilnami. Mimochodem, skvělou expozici o objevování jeskyň najdete v malém muzeu pod informačním centrem.

Když pak na konci zhruba hodinu a půl dlouhé procházky spatříme ve Schmidlově dvoraně pověstné světlo na konci tunelu, začíná vzpomínka na Tolkiena postupně mizet. Z prosluněné a zelené propasti Velká dolina poté vyjedeme pohodlně vıtahem a nahoře u pokladen se na parkovišti vracíme do reálného světa. Ale ten zážitek přetrvá.

Těžko říct, jestli na vás budou jeskyně působit podobně silnım dojmem. Hodně záleží na tom, jak moc silná řeka při vaší návštěvě bude. Pokud v oblasti slovinského pobřeží neprší a panují vysoké teploty, poteče dnem kaňonu malı potok a váš zážitek možná bude poloviční, ale rozhodně bude stát za to. A pokud Pána prstenů opravdu milujete, stanou se pro vás Škocjanské jeskyně jednou z nejlepších lokalit, kterou ve Slovinsku můžete navštívit.