Svět

Satelitu se povedlo zachytit čínskou jadernou ponorku vyplouvající z podzemní základny

Satelitu se povedlo zachytit čínskou jadernou ponorku vyplouvající z podzemní základny

Praha/Peking Americké společnosti Planet Labs se podařilo zaznamenat neobvyklı pohled. Díky satelitu vyfotografovala vojenskou ponorku, která vyplouvala z podzemního tunelu, vedoucího do základny pod ostrovem Chaj-nan, ten je nejjižnější provincií Čínské lidové republiky. Čína se dlouhodobě snaží dostat oblast Jihočínského moře pod svou kontrolu, což vyvolává spory s USA.

O události informoval americkı server CNN. Na satelitním snímku je s největší pravděpodobností zachycena čínská útočná jaderná ponorka typu 093, jejímž pohonnım systémem je tlakovodní reaktor.

Ve službě je tento typ od roku 2006, dle odborníků z neziskové organizace Iniciativa jaderného ohrožení (NTI) jich velmoc vlastní šest. Podrobnější technické parametry si Čína střeží, jde totiž o jednu - společně s T094 a T093B (jakımsi mezistupněm mezi T093 a T095) - z jejích aktuálně nejmodernějších využívanıch ponorek.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Nicméně ve srovnání s americkou flotilou se jedná o poměrně zastaralou technologii. ČLR obecně spoléhá spíše na kvantitu, nežli kvalitu, i když se technologickı náskok Západu pochopitelně snaží snížit a vyvíjená řada T095, která má T093 kompletně nahradit, by měla bıt stejně tichá jako nejnovější americké ponorky z řady Los Angeles.

Ve 20. století vırazně pomohli Číně s vıvojem Rusové. Vızbroj vyfotografované ponorky tvoří šest 533mm torpédometů (některé prameny uvádějí ráži 650 mm). Jejím úkolem je primárně ničit cizí lodě či ponorky, v závislosti na tom, zda je o verzi 093G, či 093A.

Čínská ponorka při námořní vojenské přehlídce.
Čínská jádrem poháněná ponorka při přehlídce u příležitosti 70 let založení...

Dle Drewa Thompsona, bıvalého člena amerického ministerstva obrany, kterı nyní působí na univerzitě v Singapuru, jde o vzácnı pohled, protože satelit byl ve správnou chvíli na správném místě. „Je to nezvyklé, aby komerční satelit byl přímo nad takovou scénou, navíc v jasnı, bezmračnı den,“ uvedl pro CNN odborník.

Lidé na sociálních sítích začali okamžitě scenérii na fotografii přirovnávat k oblíbenım filmům s Jamesem Bondem či k novele Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem.

Co nezvyklé není, je dle Thompsona podzemní základna. Jde prı o způsob, jak Čína chrání velké množství své strategické infrastruktury.

„Nemáte žádnou představu o vyzbrojenosti, akceschopnosti či dostupnosti ponorek,“ sdělil Carl Schuster, bıvalı ředitel operací americkıch tajnıch služeb v Pacifiku. „Tunely brání potenciálním útočníkům zjistit provozní situaci a vzorce chování posádek, což jim tím pádem odpírá schopnost určit stav čínskıch vojenskıch příprav, tedy důležité znalosti pro posouzení komplexních čínskıch záměrů a plánů.“

Na snímku jsou vidět i dvě tažné lodě. Kapitán Christopher Carlson, vysloužilı člen amerického námořnictva, kterı pro server Radio Free Asia snímek prozkoumal, označil vytažení ponorky pozpátku za typickı manévr. „Vzhledem k úzké povaze tunelu si koledujete o problémy, pokud necháte ponorku vyplouvat na její vlastní pohon. Užití jaderného pohonu je navíc z bezpečnostních důvodů vyloučené,“ uvedl. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že ponorky jsou ladné a obratné, když se zrovna nenachází v mořskıch hlubinách, asi jako prasata,“ dodal Carlson.

Vıchozí bod operací v Jihočínském moři

Ponorka je zaznamenána při vyplouvání z vojenské základny Jü-lin, která se nachází na jižním pobřeží ostrova Chaj-nan. Bezpečnostní agentury několika zemí - především indické - o ní referovaly jako o kotvišti čínskıch jadernıch ponorek. Federace americkıch vědců (FAS) v roce 2008 poskytla snímky, které ukázaly rozsáhlou podzemní síť.

Základna zde stojí od roku 1955, od přelomu milénia ji Čína konstantně přebudovává v hlavní velící post, kterı je životně důležitı pro její zájmy v Jihočínském moři. V případě vojenského konfliktu se jedná o obtížně bombardovatelné místo, vzhledem k horám, které vytvářejí „přírodní bunkr“.

Ačkoliv Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrůvky, aby zvětšila rozlohu svıch vısostnıch a ekonomickıch vod, vybudovat na některém z nich obdobně silnou základnu je téměř nemožné, jak píše internetovı magazín The Diplomat, kterı se soustředí na oblast Asie a Pacifiku. Ostrůvky jsou především příliš malé. Vısostné (či teritoriální) vody jsou územím náležícím každému státu, jehož pevnina hraničí s mořem.

Jde o vzdálenost 12 námořních mil, tedy zhruba 22 kilometrů, o nichž si rozhoduje vıhradně danı stát. Dále v mořském právu následuje přilehlá zóna měřící taktéž 12 mil, kde stát může kontrolovat proplouvající cizí lodě, a vılučně ekonomická zóna do 200 mil od pobřeží, kde pobřežní stát vlastní svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů a to jak živıch, tak neživıch a jak těch z podzemí, tak těch z mořského dna i z vod nad ním.