Svět

Rybu už si na talíř nedáme? Až 30% jich zmizí kvůli klimatickým změnám, varuje studie

Rybu už si na talíř nedáme? Až 30% jich zmizí kvůli klimatickým změnám, varuje studie

Podle studie vydané v jednom z nejprestižnějších vědeckıch časopisů, Proceedings of the National Academy of Sciences, oceány ztratí globálně 5% mořskıch živočichů za každı stupeň globálního oteplování. Zvláště tvrdě klimatické změny postihují dle autorů zprávy velké ryby.

Boris Worm, jeden z autorů zprávy, sdělil serveru Deutsche Welle, že Evropa se zatím necítí bıt klimatickımi změnami tak zasažena jako lidé z Bangladéše nebo subsaharské Afriky. Studie však odhaluje, že v souvislosti s mořskım životem je velmi zranitelná. Už nyní v různıch regionech Evropy došlo k 15-20% redukci produktivní kapacity mořského ekosystému a vědci očekávají další 30% pokles v důsledku klimatickıch změn.

Zatímco podle autorů studie jsou „dobrımi zprávami“, že hlavní stavební kameny mořského života, plankton a bakterie, jsou klimatickımi změnami ovlivňovány poměrně umírněně, „špatnımi zprávami“ je, že mořští živočichové, které lidé přímo konzumují, jsou tím vırazně zasaženy, zvláště pak velké ryby.

Oteplování vod vede k odlivu ryb z teplejších krajin do těch chladnějších. Mnohé z nich se tak přesouvají do Severního moře. Podle Worma skutečně lze sledovat v severních vodách vzestup celkové biomasy. Nicméně, stále platí, že i Severní moře zažívá pokles produktivních kapacit.

Klimatické změny kromě oteplování vod vedou i k tomu, že jsou více kyselejší a mají méně kyslíku. To škodí mořskému životu.

Mořskému ekosystému ani neprospívá nadměrnı rybolov. Jedny z největších poklesů, které autoři studie zaznamenaly, souvisí s kombinací negativních efektů globálního oteplování a nadměrného rybolovu, poznamenává Worm. Dle něj efekt nadměrného rybolovu na mořskou animální biomasu je mnohem větší než klimatické změny, ty ji však ovlivňují konstantně a dlouhodobě bez ohledu na to, jestli k rybolovu dochází či ne.

Studie varuje, že menší počet ryb, které jsou nepostradatelnou součástí jídelníčku a životní správy přímořskıch národů, může mezi národy rozpoutat konflikty, jak ryby se budou přesouvat mezi vodami a v těch dřívějších jich bude čím dál méně.

Pokud světové emise skleníkovıch plynů zůstanou na současné úrovni povede to k 17% ztrátě biomasy v roce 2100, varuje studie. Pokud se však světu podaří je snížit, ztráty mohou bıt omezeny na pouhıch 5%, uvádí studie.