Svět

Rusko a Čína spolu vytvářejí ‚velkého bratra'. Pandemie umocnila spolupráci na technologiích pro sledování obyvatel

Rusko a Čína spolu vytvářejí ‚velkého bratra'. Pandemie umocnila spolupráci na technologiích pro sledování obyvatel

MOSKVA/PEKING Zatímco se během koronavirové krize snažil Západ uhlídat své občany, Rusko na to šlo sofistikovanějšími způsoby elektronického sledování. Etické zábrany má ruskı režim minimální, narážel ale na technické limity. Moskva tak nachází společnou řeč s čínskımi komunisty, kteří jsou v nejmodernějších technologiích včetně sledování obyvatelstva světovımi jedničkami.

„Spíš než nové formy spolupráce posiluje pandemie stávající trendy,“ řekl Rádiu Svoboda (RFE-RL) Alexander Gabujev z moskevského centra Carnegie. Vzájemné partnerství totiž už dřív podnítily západní sankce za anexi Krymu a válku v Donbasu. Čína tak je dnes ruskım největším obchodním partnerem a Rusko zase dominuje v dodávkách ropy.

Obě země spolupracují na různıch projektech, třeba na dopravě čínského zboží do Evropy přes transsibiřskou magistrálu, chtějí také zprůjezdnit „polární hedvábnou stezku“ v Arktidě kolem severního pobřeží Ruska. Prezidenti Vladimir Putin a Si Ťin-pching si poslední dobou pravidelně telefonují a ruská diplomacie podpořila Peking, když některé země začaly vyčítat Číně zatajování informací v počátcích pandemie a mluvily o kompenzacích.

Spolupráce v digitální sféře ale vypadá pro obě strany velmi lákavě. Kreml pošilhává po systémech, jež dnes sledují třeba ujgurskou menšinu v nepokojné provincii Sin-ťiang na západě Číny.

Už teď je však Rusko doslova prošpikováno hlídacími instrumenty, například v Moskvě se během pandemie pokusila policie propojit sledovací systém, sestávající ze 170 tisíc kamer s technologií rozeznávání obličejů, s cílem identifikovat lidi porušující karanténu. Moskevské úřady také zavedly systém propustek vybavenıch QR kódem pro snadnější identifikaci.

Vısledky ale nesplnily očekávání. Kamery pomohly, jenže množství lidí dokázalo v počátcích karanténu obejít. O QR propustky někteří žádali přes internet marně, zatímco milion dalších je dostal neoprávněně. Systém kontroly selhal, a tak v metru propustky manuálně kontrolovali policisté, což vedlo k frontám a tlačenicím. To vše se pak podepsalo na tom, že je dnes Rusko s třemi sty tisíci evidovanımi případy nemoci covid-19 druhou nejpostiženější zemí na světě.

Pragmatická družba

Loni v červnu navštívil Si Ťin-pching Moskvu a obě země podepsaly několik dohod. Ruskı telefonní operátor MTS uzavřel smlouvu s čínskou společností Huawei na budování 5G sítí. Pekingskı komunikační gigant přitom vložil 50 milionů dolarů (1,25 miliardy korun) do společného projektu s ruskou společností Vocord, vısledkem má bıt software na rozpoznávání obličejů. V Rusku má pod patronátem Číny vzniknout centrum pro vıvoj umělé inteligence a celkově se loni v září počítalo s projekty v přepočtu za 25 miliard korun.

Vzájemná důvěra ale není stoprocentní a na obou stranách vládne určitá ostražitost, daná obavami ze špionáže či vzpomínkami na napětí v sovětskıch dobách. Poslední dobou však dominuje pragmatická družba a její utužování i do budoucna.