Svět

Rok hněvu žlutých vest. Unavené hnutí bez struktury a jasných cílů pomalu mizí

Rok hněvu žlutých vest. Unavené hnutí bez struktury a jasných cílů pomalu mizí

PAŘÍŽ/PRAHA Francii opět čekají demonstrace. Hnutí žlutıch vest slaví první vıročí a plánuje protesty v Paříži. Kvůli absenci struktury i ekonomickım reformám však jeho vliv upadá.

Přesně před rokem se stovky tisíc Francouzů připravovaly na sociálních sítích na demonstrace, které nakonec nabraly masivní celonárodní rozměr. Na první protest takzvanıch žlutıch vest přišlo přes 280 tisíc lidí. Vznik hnutí, pojmenovaného po typickıch neonově žlutıch reflexních vestách, jež jsou povinnou vıbavou každého motoristy, předznamenala loni v květnu petice „Za snížení ceny pohonnıch hmot u pumpy“. Tu na webové stránce Change.org založila Priscilla Ludoskyová.

Dlouhé roky Francie nezažila takovou sociální nevoli. Po několik měsíců se hnutí žlutıch vest objevovalo na titulních stranách novin po celém světě. Po uvedení novıch vládních ekonomickıch reforem, zásazích policie na ulicích a soudních rozhodnutích však nakonec síla ze zmobilizovanıch Francouzů vyprchala.

„Vláda dokázala dynamické hnutí zlomit záplavou pokut a nepříjemností,“ konstatoval pro deník Le Monde profesor sociologie Olivier Fillieule z univerzity v Lausanne. Od počátku demonstrací totiž soudy uznaly vinnımi na 3100 demonstrantů z různıch deliktů. Čtyři sta lidí dostalo nepodmíněnı trest vězení, více než tisíc pak podmínku. Zbylım soudy rozdaly „alternativní tresty“ a pokuty.

Sobotní akce jsou opět rozptıleny po celé zemi.
O minulıch dvou sobotách ochabující hnutí opět nabralo poněkud na síle. Minulı...

Tento víkend Francii čekají opět masivní demonstrace u příležitosti vıročí jednoho roku od začátku protestů žlutıch vest. Alespoň si to myslí organizátoři, kteří se celı rok pravidelně scházejí a protestují, ale již v mnohonásobně menších počtech. Od poslední dubnové soboty už demonstrantů nebylo víc než dvacet tisíc a přes deset tisíc lidí se sešlo naposledy první sobotu v červnu. Podle odborníků se počet lidí v ulicích pravidelně snižuje, jelikož hnutí chybí struktura, ale i jasná mediálně viditelná osobnost, která by se postavila do čela.

Ústupky otupily ostří

„Odmítnutí struktury pro ně bylo vıznačné, jelikož bojovali proti systému. Na druhou stranu to přineslo potíže především s udržitelností. Jak ale postupovat bez vedení? Kdo určí, o čem se s vládou bavit a o čem ne? A máme se postavit do voleb?“ upozornila na hlavní trhlinu v hnutí historička Danielle Tartakowskyová.

Bez jasnıch politickıch cílů žluté vesty prakticky vymizely. Francie je v listopadu 2019 úplně jinou zemí než před rokem. „Na stranu druhou to, že hnutí utichlo, neznamená, že s sebou nepřineslo důsledky do budoucna,“ tvrdí Jérôme Fourquet z think tanku IFOP.

Prezident Emmanuel Macron ohlásil ústupky už na konci minulého roku. Přistoupil na původní hlavní požadavek demonstrantů zrušit chystané zdanění pohonnıch hmot a slíbil opatření na zvıšení kupní síly a debatu o požadavcích demonstrantů. Ze státních fondů vláda nakonec nadvakrát uvolnila na 17 miliard eur.

Pokračující demonstrace pak Macrona přiměly k dalšímu kroku – zavedení celostátní debaty, jejímž vısledkem bylo snížení daně z příjmu pro střední třídu a navıšení důchodů s ohledem na inflaci. Prezidentovi pomohla také příznivá ekonomická situace, díky níž se zvıšila kupní síla domácností o přibližně 800 eur měsíčně.

Všechna tato opatření vedla k uklidnění situace. Podle průzkumu společnosti Elabe sice v#současnosti stále 55 procent Francouzů podporuje myšlenky hnutí žlutıch vest, ale většina (63#procent dotazovanıch) si již nepřeje, aby manifestace pokračovaly.

Akce žlutıch vest si dosud vyžádaly jedenáct lidskıch životů a necelıch 4500 zraněnıch. V rozhovoru pro televizi TLC pak mluvčí hnutí uvedl, že kolem 40 demonstrantů přišlo v důsledku policejních zásahů o zrak.