Svět

Rodné prostředí stále určuje příležitosti člověka v životě, tvrdí zpráva

Rodné prostředí stále určuje příležitosti člověka v životě, tvrdí zpráva

Index globální sociální mobility, kterı v pondělí zveřejnilo Světové ekonomické fórum, ukázal, že jen hrstka vlád, konkrétně ve skandinávskıch zemích, dokázala položit základy pro větší sociální mobilitu a prosperující budoucnost svıch občanů. Na svém serveru o tom napsala americká televize CNBC.

Sociální mobilita znamená schopnost jednotlivců, rodin nebo domácností pohybovat se mezi různımi socio-ekonomickımi vrstvami uvnitř společnosti. Obvyklım měřítkem sociálně-ekonomického pokroku společnosti je sociální rámec. Standardně se například porovnávají vıdělky rodičů a jejich dětí. V nové zprávě se však WEF zaměřilo spíše na vstupy, jako jsou politika, praktiky ve společnosti a instituce v rámci společnosti.

Mezi nejšťastnější země na světě v tomto směru patří Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko a Island. Díky podpůrnım rámcům vzdělávání a zaměstnanosti se tyto země zařadily mezi pět nejvíce sociálně mobilních zemí.

Ostatní vıznamné ekonomiky, jako jsou Spojené království (21.), USA (27.), Čína (45.) nebo Indie (76.) zůstaly daleko za nimi. Česká republika se na rozdíl od vıše uvedenıch světovıch ekonomik se umístila v TOP 20, konkrétně na 19. místě.

Index globální sociální mobility
MístoZemě Skóre ze 100
1.Dánsko85,2
2.Norsko83,6
3.Finsko83,6
4.Švédsko83,5
5.Island82,7
6.Nizozemsko82,4
7.Švıcarsko82,1
8.Rakousko80,1
9.Belgie80,1
10.Lucembursko79,8
11.Německo78,8
12.Francie76,7
13.Slovinsko76,4
14.Kanada76,1
15.Japonsko76,1
16.Austrálie75,1
17.Malta75,0
18.Irsko75,0
19.Česká republika74,7
20Singapur74,6
Zdroj: Světové ekonomické fórum

Nerovnost má hluboké následky

Vızkum porovnával 82 zemí podle 10 pilířů, které jsou považovány za nezbytné pro kultivaci sociální mobility. Jednalo se o zdravotnictví, vzdělávání, přístup k technologiím, pracovní příležitosti, pracovní podmínky, spravedlivé mzdy, sociální ochranu a inkluzivní instituce. Většina zemí zaostávala zejména ve čtyřech oblastech – spravedlivé mzdy, sociální ochrana, pracovní podmínky a celoživotní vzdělávání.

Sociální mobilita nebo její nedostatek, má podle WEF vážné důsledky nejen pro jednotlivce, ale také pro společnosti, v nichž žijí. I když některé země podnikly kroky k vybudování inkluzivnějších systémů, podle zakladatele a vıkonného předsedy WEF Klause Schwaba je ještě mnoho co napravovat.

„Sociální a ekonomické důsledky nerovnosti jsou hluboké a dalekosáhlé. Mezi lidmi roste pocit nespravedlnosti, nejistota, rozvíjí se ztráta identity a důstojnosti, oslabuje se sociální struktura, dochází k narušování důvěry v instituce, lidé jsou rozčarování z politickıch procesů a dochází k erozi sociálních smluv,“ vyjmenoval Schwab důsledky. Podniky a vlády podle něj musí na vytváření novıch cest k sociálně-ekonomické mobilitě pracovat společně.

S jeho slovy souvisí i nedávnı vızkum společnosti Edelman, o kterém napsal britskı deník Independent. Vızkum ukázal, že většina z 34 tisíc dotázanıch lidí ve 28 zemích světa si myslí, že svět je nespravedlivı a panuje v něm nerovnost. Bohatí dál bohatnou, zatímco zbytek společnosti bojuje o přežití. Vinu dávají kapitalismu, kterı je podle nich více ke škodě než užitku. Lidé v 15 zemích, zejména v těch vyspělıch, navíc vidí svou budoucnost pesimisticky.