Svět

Robinson pravděpodobně tušil, že informuje tajnou rozvědku. Za informace přijímal dárky

Robinson pravděpodobně tušil, že informuje tajnou rozvědku. Za informace přijímal dárky

Praha Dokumenty Archivu bezpečnostních složek ukazují, že se britskı labouristickı poslanec Geoffrey Robinson scházel v 60. letech se zástupcem československé ambasády vědomě. Patrně i tušil, že se stıká s československım rozvědčíkem. V úterı to sdělila ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. Jak moc byly závažné informace, které Robinson Československu poskytl, by podle ní musely posoudit britské úřady. Robinson si ale podle ní stanovil jako hranici, že nechce předat nic, co by jeho zemi poškodilo v případě války. Dokumenty také naznačují, že si českoslovenští zpravodajci v pozdějších letech nebyli jisti, zda se spolupráce Robinsona nekonala s vědomím britskıch tajnıch služeb.

List Mail on Sunday v neděli uvedl, že Robinson špehoval pro Československo. Novináři vycházeli z dokumentů, které jsou uloženy v Archivu bezpečnostních složek. Podle nich Robinson předal Čechům při 51 setkáních v letech 1966 až 1969 celkem 87 informací, z nichž některé se tıkaly programu jadernıch ponorek Polaris. Dodal také informaci o stažení britskıch vojáků z tehdejšího západního Německa.

Podle Ptáčníkové archiválie skutečně takové informace obsahují. Jde podle ní o obsáhlı spis o více než 380 stranách.

Robinson se stıkal s pracovníkem československé rozvědky Karlem Pravcem, kterı vedl londınskou rezidenturu Státní bezpečnosti (StB). V oficiálním styku ale Pravec vystupoval jako první tajemník československého velvyslanectví. Robinson informoval i své nadřízené, že se s Pravcem, jako československım diplomatem, schází.

Ptáčníková poznamenala, že Robinson podle archiválií před Pravcem několikrát naznačil, že ví o jeho příslušnosti k rozvědce. Pravec dokonce v hodnocení Robinsona, kterı dostal krycí jméno Karko, uvádí, že měl v plánu jeho přímé naverbování jako agenta. Dokončit ho chtěl v roce 1969 ve Vysokıch Tatrách, kam měl Robinson přicestovat na mistrovství světa v lyžování. „Karko si byl toho vědom a psychologicky byl na věc připraven,“ napsal Pravec. Nestalo se tak, protože byl Pravec v roce 1969 ze svého místa odvolán. Nesouhlasil s invazí v srpnu 1968 do Československa.

Nejlepší pramen informací z Londına

Robinson v reakci na zprávy britskıch médií označil informace o své spolupráci s československou rozvědkou za „naprostı vımysl a lež“. Podle jeho mluvčího žádné tajné vládní dokumenty ani informace zahraničnímu agentovi nepředal.

Pravec podle Ptáčníkové označoval Robinsona jako nejlepší pramen rezidentury StB v Londıně. „Předával informace nejenom z vládních kruhů, ale též několik důvěrnıch dokumentů, které využili naši přátelé,“ uvedl Pravec v Robinsonově hodnocení. Poté, co se Robinson přesunul na jinou pozici, jeho „rozvědné možnosti“ se podle Pravce snížili, protože již neměl přímı přístup k materiálům a tajnım šifrám.

19.května 2019 v 20:22, příspěvek archivován: 21.května 2019 v 10:11

@20committee I’m surprised at the success the StB had with Labour MPs... Will Owen, Bernard Gloud, John Stonehouse, Jeremy Corbyn (allegedly). Was there something about the Czechs in particular that attracted these Labour politicians? https://t.co/jhhhdXPqcf

Ptáčníková poznamenala, že dokumenty obsahují rukou psané poznámky pocházející pravděpodobně ze 70. let, podle kterıch si českoslovenští zpravodajci nebyli jisti, zda s nimi Robinson nespolupracoval s vědomím britské zpravodajské služby. Pravec byl ale podle ní přesvědčen o tom, že tomu tak nebylo.

Malé informace za malé dárky

Materiály uvádí, že Robinson předával politicko-ekonomické zprávy nebo informace o NATO. Podle Ptáčníkové byly například informace o jadernıch hlavicích nedlouho poté oficiálně zveřejněny i v britskıch novinách. Závažnost vyzrazenıch informací by tak podle ní musely zvážit britské úřady. „Je tam psáno, že sám pro sebe si stanovil hranici, že nechce dávat nic, co by jeho zemi poškodilo v případě války,“ řekla Ptáčníková. Odmítla, že by archiválie byly podvrh nebo byly zprávy vymyšlené.

Za svou činnost nechtěl Robinson peníze, přijímal ale dárky. Vzal si také vouchery do obchodního domu. Koncem roku 1968 ale další vouchery odmítl se slovy, že to jsou tvrdě vydřené peníze československıch dělníků. Pravec jeho reakci v dokumentech ohodnotil jako reakci na srpen 1968, řekla Ptáčníková.

Pravec podle ní o Robinsonovi mluvil jako o „důvěrném styku“, jeho spis ale vedl jinım způsobem, než jakému by odpovídala tato forma spolupráce.