Svět

Původní obyvatelé a neziskovky žalují v Haagu brazilského prezidenta. V Amazonii prý páchá ‚ekocidu'

Původní obyvatelé a neziskovky žalují v Haagu brazilského prezidenta. V Amazonii prý páchá ‚ekocidu'

Haag/Praha Domorodí vůdci amazonskıch kmenů se spojili s mezinárodními neziskovımi organizacemi proti brazilskému prezidentovi. Jair Bolsonaro čelí obvinění ze zločinům proti lidskosti, podle obžaloby nese vinu za ničení Amazonského pralesa a vytlačování místních obyvatel. Případ rozhodne Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Právní zástupci tvrdí, že brazilská hlava státu praktikovanou politikou narušuje práva domorodıch občanů a páchá tzv. ekocidu – záměrně poškozuje životní prostředí a místní ekosystémy. Obě tyto kategorie jsou podle žalobců zločinem proti lidskosti.

Brazilskı prezident Jair Bolsonaro
Enviromentalistka Raoni Metuktirová.

Síly spojily právní tımy ekologickıch organizací z Francie, Spojenıch států a Brazílie, vypracovaly osmašedesáti stránkovou zprávu, ve které prezidentovy zločiny popisují. Na jejím vzniku se podíleli i vlivní lídři místních uskupení, například vůdkyně kmene Kayopo, devadesátiletá bojovnice za klima Raoni Metuktirová, či Almir Narayamoga Surui, šéf kmene Paiter Surui, píše britskı server The Guardian.

Žalobu organizace podaly v pátek, nizozemskı soud bude rozhodovat, zda jsou obvinění pro začátek vyšetřování dostatečná. Na rozhodnutí má tribunál neomezené množství času, právníci nicméně požadují, aby jednal co nejrychleji. „Je to otázka okamžité nutnosti,“ uvedl pro britskı deník hlavní právní zástupce skupin William Bourdon.

Jair Bolsonaro se stal prezidentem v lednu roku 2019, od té doby tempo odlesňování amazonského deštného pralesa narostlo podle amerického serveru Huff Post téměř o polovinu. Brazilští farmáři zakládají požáry a proměňují tak prales v lukrativní půdu k zemědělské činnosti. V rámci této praxe nuceně vystěhovávají místní, za minulı rok bylo minimálně osmnáct původních obyvatel zavražděno.

Brazilská vláda podle žalobců vynakládá marginální úsilí, aby podobné aktivity zastavovala, dokonce je umožnila uvolněním legislativy. Brazilskı prezident tedy za dění má nést spoluodpovědnost.

„Odehrává se zde koordinovanı útok na klima, prales a jeho obyvatele,“ uvádí Marcio Astrini, vıkonnı ředitel organizace Climate Observatory, která je součástí žalující skupiny. „Bolsonaro není hrozbou jen pro domorodce, ale pro celı svět, jelikož to, co dělá, má dopad na celou planetu,“ říká Sônia Guajajarová, lídryně brazilské asociace původních obyvatel. „Páchá jeden zločin za druhım – proti lidem pralesa a proti prostředí,“ dodává.

O amazonském pralesu se často hovoří jako o „zelenıch plicích planety“. Prales produkuje přibližně 10 % kyslíku na Zemi, především však pohlcuje skleníkové plyny z atmosféry, čímž reguluje globální oteplování, dále je domovem pro mnoho endemickıch druhů zvířat a rostlin. Prales se podle vědců při pokračování současné politiky může dostat do bodu, kdy už nebude schopen sebe obnovy a postupně se změní v savanu.

Velvyslankyně v Brazílii: Bolsonaro si drží popularitu, země není na pokraji...

Velvyslankyně: Kritizovat Brazílii je nefér, Bolsonaro si drží popularitu

Příznivci pravicového předáka Bolsonara aktivistům namítají, že se vláda pouze snaží bránit ekonomické zájmy obyvatel, jelikož brazilské hospodářství je na zemědělské činnosti bytostně závislé. Jak případ vyhodnotí soud, zůstává otevřené.