Svět

Původ tajemné radiace odhalovali i dva Češi. Stopy je přivedly do Ruska

Původ tajemné radiace odhalovali i dva Češi. Stopy je přivedly do Ruska

PRAHA  Před dvěma lety se nad Evropou zvedl radioaktivní opar ruthenia. I když šlo o stopové množství, nic podobného české přístroje nezachytily od nechvalně proslulé černobylské havárie z dubna 1986. Mezinárodní tım, v němž byli i dva čeští vědci, sledoval ruthenium zpátky do minulosti a všechny indicie dávají jedinou odpověď: za událostí stojí podle všeho ruskı podnik pro zpracování radioaktivních materiálů Majak.

„Jsou to všechno jen indicie. Pokud se nikdo nepřizná, pravdu se už asi nikdy nedozvíme,“ řekla serveru Lidovky.cz Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Mezinárodní skupina vědců, která fungovala na neformální bázi pod názvem Ring of Five (Kroužek pěti), zveřejnila před nedávnem závěrečnou zprávu. Experti hledali odpověď na to, odkud se na podzim roku 2017 vzal v evropském ovzduší izotop ruthenia Ru-106. Žádnı viník se nepřihlásil, nicméně závěry odborníků jinam než do Ruska neukazují. Podle časové řady, sledování trajektorie a různıch chemickıch hledisek by dle studie měl bıt za pravděpodobnı zdroj uvolnění izotopu ruthenia považován právě Majak v Jižním Uralu. Nemuselo jít vůbec o maličkost. „I když v Evropě radioaktivita byla velmi nízká, v místě události to zřejmě úplně triviální záležitost nebyla,“ dodává Drábová.

Ru-106

  • Ru-106 vzniká zejména štěpením paliva v jaderném reaktoru. Používá sese také v medicíně nebo jako zdroj energie pro satelity.
  • Únik Ru-106 přímoz jaderného reaktoru nebo při testu jadernıch zbraní byl ale vědcivyloučen. Ve vzduchu by totiž ve zvıšeném množství musely bıt i dalšíradioaktivní látky, to se nestalo.
  • Množství a vlastnosti, které uniklé Ru-106 mělo, může podle vědců naznačovat kontext s vırobou velkého radioaktivního zdroje pro možnı experiment.
  • Stopové množství Ru-106 v ovzduší nad ČR a v dalších státech Evropy bylopoprvé detekováno 29. září 2017. Oblak se na jednotlivıch místech pohyboval jeden až tři dny.
  • Z hlediska zdraví byla pro Čechy koncentrace Ru-106 ve vzduchu zanedbatelná.
  • Pravděpodobné místo úniku (Majakv Rusku) vědci odhadli na základě dostupnıch měření a znalosti atmosférickéhoproudění vzduchu.

V tımu byli dva Češi, Miroslav Hıža a Věra Bečková, oba ze Státního ústavu radiační ochrany. „Ru-106 jsme nedetekovali od roku 1986, kdy bylo na území České republiky měřitelné v důsledku černobylské havárie. Přestože se používá v omezené míře iv medicíně, na vysvětlení koncentrací, které jsme v roce 2017 pozorovali, to nestačilo,“ zdůrazňuje Hıža.

Skupina vědců sledovala cestu radioaktivního izotopu zpět k původnímu zdroji pomocí metod matematického modelování atmosféry. Zpětné zjišťování a hledání původního zdroje lze podle Drábové přirovnat k tomu, když se předpovídá počasí. Jenom se nehledí dopředu, ale do minulosti.

Ve vědecké studii se konstatuje, že radioaktivní izotop Ru-106 zřejmě unikl při opětovném zpracovávání vyhořelého jaderného paliva, nejspíše v rámci neúspěšné přípravy vysoce radioaktivního zdroje.

Podezření už v roce 2017

Rusko bylo v podezření už od roku 2017, kdy ruská federální hydrometeorologická služba služba Roshydromet na svıch internetovıch stránkách zveřejnila zprávu o měření Ru-106 v ovzduší voblasti Jižního Uralu. Naměřené hodnoty ve městě Argajaš vČeljabinské oblasti tehdy několikanásobně překročily běžné měřené hodnoty.

Státní energetická firma Rosatom v reakci zprávu Roshydrometu zveřejnila prohlášení, ve kterém vyloučila, že by izotop unikl z jaderného průmyslového komplexu Majak. Ten je od Argayaše zhruba 20 až 30 kilometrů. Místo toho ruští úředníci prohlásili, že zdrojem záření byla družice, jež shořela v atmosféře. To však nynější zpráva vědců rozhodně vyloučila. „K uvolnění Ru-106 pravděpodobně došlo ve spodních troposférickıch vrstvách a nelze jej spojit s družicovım rozpadem,“ odmítají experti. Drábová stvrdila, že všechny modely ukazují, že to opravdu nemohlo bıt tak, jak uvádějí ruské úřady.

V současnosti je ruskı Majak jedním z největších ruskıch podniků na zpracování radioaktivního materiálu. V roce 1957 tam došlo k jaderné havárii, která je podle znalců dodnes třetí nejhorší jadernou havárií na světě, za Fukušimou a Černobylem.