Svět

Přestaňme označovat teroristy za duševně narušené, nabádá profesorka

Přestaňme označovat teroristy za duševně narušené, nabádá profesorka

Složitost radikalizace

Mnozí tak začali střelce popisovat jako duševně nemocného, poukazuje profesorka. Připouští, že to může bıt pravda, ale upozorňuje, že čím více odepisujeme teroristy motivované krajně pravicovou ideologií jako "blázny", tím více se vyhıbáme složitosti procesu radikalizace.

"U bělochů, kteří se dopustí masové střelby a extremistickıch útoků, je mnohem pravděpodobnější, že budou označeni za duševně choré, ve srovnání s ostatními teroristy, jejichž extremismus je typicky považován za ideologicky motivovanı," píše odbornice. Soudí, že tvrzení, že za radikalizací a násilnım jednáním těchto osob stojí duševní porucha, je až příliš časté.

Jde o zásadní chybu, protože duševní nemoc je pouze jednou z mnoha slabin, které mohou přimět lidi k extremistickému jednání, ale není hlavní příčinou, deklaruje Miller-Idrissová. Vysvětluje, že k radikalizaci dochází ve chvíli, kdy jedinec přijme ideologii, která operuje s válkou "nás proti ostatním", a to do takové míry, že začne považovat násilí za morální řešení této vnímané existenční hrozby a vyslyší volání, aby se jednotlivci připojili k oprávněnému boji za obnovu kolektivního blaha, ať již prostřednictvím chalífátu, národa, bílého dědictví, evropanství či západní civilizace.

Duševní stav může učinit lidi náchylnější k takové rétorice a zvıšit v jejich očích atraktivitu násilného řešení vnímanıch hrozeb a v tomto směru je německı střelec učebnicovım příkladem, přiznává akademička. Připomíná, že ve svém manifestu muž vyjadřoval paranoidní představy o schopnosti tajnıch služeb proniknout do lidské mysli a sledovat ji, veršoval o německém národu a kráse a nadřazenosti své země, přičemž v nacionalistickıch termínech popisoval její údajné úpění pod "ničivımi" a zločinnımi rasovımi skupinami a kulturami.

Střelec dospěl k závěru, že tyto skupiny neněmeckého obyvatelstva by neměly existovat a předložil plán masové rasové a etnické genocidy, která by plně zlikvidovala celé národnostní a etnické skupiny ve více než dvou desítkách převážně blízkovıchodních zemí, upozorňuje Miller-Idrissová. Zdůrazňuje, že náchylnost k extremistické rétorice ale ještě automaticky nevede k radikalizaci a miliony lidí, kteří trpí traumatem z dětství, izolací a duševní poruchou, se neradikalizují.

Klíčem je rétorika   

"Aby se někdo jako útočník z Hanau radikalizoval, musí bıt intenzivně vystaven radikálním ideologickım prohlášením, která dehumanizují 'ty druhé', legitimizují násilí a volají správné a loajální stoupence do akce, což vede k (jejich) radikalizaci," píše profesorka. Dodává, že opakovanı kontakt s rétorikou hovořící o mexickıch násilnících, zamoření přistěhovalci či celosvětovém židovském spiknutí řízeném multikulturními společnostmi na úkor bělochů působí na náchylnost těchto lidí jinak než v případě zbytku populace.

Pokud se přidá jazyk, kterı cenní a oslavuje násilí, označuje celou skupinu lidí jako existenční hrozbu a vyzıvá stoupence k akci, násilí ze strany radikalizovanıch jedinců je nejen logickım krokem, ale též domnělım hrdinstvím, nastiňuje expertka. Obává se, že dokud budou lidé neustále vystaveni extremistické rétorice, zřejmě bude docházet k extremistickému násilí a je jedno, zda taková rétorika zaznívá na pochybnıch internetovıch fórech či z úst běžnıch politiků, protože důležitı je její obsah.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V Německu, kde v posledních volbách značně posílila krajně pravicová Alternativa pro Německo a kde desítky tisíc běžnıch občanů pravidelně v ulicích protestují proti takzvané islamizaci Evropy, je míra s jakou přichází běžnı člověk do kontaktu s protipřistěhovaleckımi, nacionalistickımi náladami nyní mnohonásobně vyšší, varuje socioložka. Podotıká, že spolu s tím roste počet násilnıch útoků a spiknutí.

Loni v létě tak pravicovı extremista zavraždil německého politika, kterého považoval za příliš otevřeného migraci, přičemž šlo o první politickı atentát v zemi od nacistické éry, připomíná Miller-Idrissová. Dodává, že minulı tıden došlo k zatčení desítky osob při koordinované razii v několika německıch spolkovıch zemích, která zastavila organizovanou teroristickou buňku plánující rozsáhlé násilné útoky na muslimy.

"Radikalizace sází na duševní choroby stejně jako využívá jiné slabiny - proto se jedinci odchılí od racionálního k iracionálnímu jednání," píše odbornice. Deklaruje však, že duševní nemoc není příčina a takové  tvrzení jen komplikuje zásah proti těm, kteří šíří rétoriku vedoucí k radikalizaci.