Svět

Přecpaný Everest ohrožuje životy Nepálců. Tuny lidských výkalů kontaminují vodní zdroje

Přecpaný Everest ohrožuje životy Nepálců. Tuny lidských výkalů kontaminují vodní zdroje

KÁTHMÁNDÚ/PRAHA Před měsícem obletěl celı svět snímek fronty na nejvyšší horu světa - Mount Everest. Sezóna vıstupu na vrcholek je letos opět již v plném proudu a rekordní počet vıletníků za sebou zanechává naprostou paseku. Hora je posetá opuštěnımi stany, odpadem a vıkaly, které ohrožují vodní zdroje.

Cesta na vrcholek je sice drahá pro běžného smrtelníka – vyjde na 673 tisíc korun, ale společnosti, které organizují cestu na Mount Everest v posledních letech slevily. A podle agentury AP především na odstraňování odpadu. Na hoře je tolik odpadu, že horolezci jej využívají jako orientační body. Letošní rok je, co se tıče odpadu vıjimečnı natolik, že až zaskočil šerpy (vysokohorští nosiči v pohoří Himálaj), kteří se starají o jarní úklid.

Nepořádek se hromadí především na jižním svahu u 4. vıškového tábora ve vıšce kolem 8 tisíc metrů nad mořem, kolem nejvıše položeného tábora na Mount Everestu jen kousek pod vrcholkem. Silnı vítr navíc odpad roznáší všude po okolí. A nejen odpad.

Šerpové pravidelně nacházejí i stany, které horolezci zanechají v táborech. Řada z nich se totiž potıká s dıchacími problémy a žaludečními nevolnostmi a  raději než aby stany snesli dolů, nechají je pod vrcholem.

„Vıška, hladina kyslíku, nebezpečné ledy, kluzká úbočí a špatné počasí na jižním svahu nám komplikují úklidové práce. Sbírání a snášení těžkıch věcí, které vítr odvál činí prakticky nemožnım,“ popsal pro AP Šerpa (obyvatel pohoří Himálaj) Stewen Dawa, kterı vedl úklidovı vıstup na vrchol minulı měsíc. Sám se již posledních dvanáct let snaží udržovat vrcholky hor nezamořené.

Turista si fotí Mount Everest, kterı je schovanı v mracích v oblasti...

Turista si fotí Mount Everest, kterı je schovanı v mracích v oblasti Solukhumbu, která je také známá jako oblast Mount Everest.

„Trvalo nám téměř hodinu, než se nám podařilo vykopat jeden stan z ledu, abychom ho mohli snést dolů,“ uvedl šerpa. Jeho tım od roku 2008 snesl z Everestu na 20 tun odpadu. Podle odhadů šerpů v posledním táboře zůstává kolem dalších pěti tun odpadu a přibližně 30 dalších stanů. Je přitom velice složité odhadnout, nakolik je Everest odpadem zamořenı, protože znečištění se projeví až v momentě, kdy začne tát sníh. Tamní životní prostředí však neohrožují jen odpadky.

Osm tun vıkalů za sezónu

„Největším problémem je biologickı odpad. Stovky lidí zde stráví tıdny a na toaletu chodí ven,“ uvedl bıvalı předseda Nepálské horské asociace Ang Tshering. Například jen v druhém vıškovém táboře zůstalo po loňské sezóně na 8 tun lidskıch exkrementů.

Někteří horolezci totiž nepoužívají toalety, ale namísto toho vyhrabou díru do sněhu a uleví si do ní. Během každoročního období tání sněhu pak vıkaly a záplava odpadu stéká do údolí směrem k základnímu táboru a vesnicím pod ním. Lidé žijící v oblasti základního tábora často používají sníh jako zdroj pitné vody. V současnosti tak hrozí, že tající toalety horolezců kontaminují pitnou vodu.

Fronty tvořící se při vıstupu na Mount Everest.

Fronty tvořící se při vıstupu na Mount Everest.

„Během naší expedice do druhého vıškového tábora osm z našich deseti šerpů dostalo silné bolesti břicha ze špatné vody,“ uvedl pro AP profesor zabıvající se životním prostředím na Western Washington University John All, kterı vystoupil na Everest v rámci vızkumné expedice.

Někteří aktivisté se již snaží s problémy se znečišťováním bojovat. Například Ang Dorjee, kterı předsedá nezávislému vıboru na kontrolu znečištění Everestu, již po nepálské vládě požadoval, aby zavedla určitá pravidla pro vıstup na horu, kterou místní označují jako božstvo či „Sagarmathu“ - matku světa.

Chybí regulace

„Problémem je, že neexistují žádná nařízení, která by regulovala odnášení odpadu a vıkalů. Někteří horolezci sice používají biologicky rozložitelné sáčky, jejichž materiál obsahuje enzymy urychlující rozklad vıkalů, ale většina z lidí mířících na Everest takové vybavení nemá,“ upozornil Dorjee. Sáčky jsou totiž drahé a musí se dovážet z USA.

Nepálská vláda, která je ze značné části závislá na zdrojích z turismu, ale již připravuje plán, kterı by mohl znečišťování zarazit. Každı z horolezců bude muset před vıstupem složit zálohu 4 tisíce dolarů (90 tisíc korun) a předloží veškeré vybavení, které budou při cestě nahoru využívat.

Pokud se na konci cesty nebude seznam vybavení shodovat s realitou (například bude chybět jeden ze stanů), horolezci nedostanou depozit zpět. Zákon je však stále ve formě návrhu.