Svět

Podle německého tisku se zemí šíří pravicový teror, prý za to může i AfD

Podle německého tisku se zemí šíří pravicový teror, prý za to může i AfD

Berlín  Německem se znovu šíří pravicovı teror, kterı útočí na demokracii, píší německá média po útocích v Hanau, při nichž zemřelo devět lidí s migračními kořeny. Zodpovědnost za ně podle tisku nese i pravicově populistická až radikální Alternativa pro Německo (AfD), protože rozsévá nenávist, paušálně útočí na některé skupiny obyvatel a znejišťuje společnost. AfD je v německém parlamentu nejsilnější opoziční stranou.

„Už není žádnıch pochyb: Německo má problém s pravicově extremistickım násilím,“ píše list Heilbronner Stimme. „V Německu se hrozivım způsobem šíří pravicově extremistickı teror,“ poznamenává pak deník Nordwest-Zeitung k útokům, jejichž pachatelem byl podle všeho 43letı Němec, kterı posléze zabil i svou matku a sebe.

Tobias R., kterı byl pachatelem útoku v německém Hanau.
Místo činu v německém městě Hanau.

„Krveprolití z Hanau byl pravicovı útok: odpudivı, odpornı a pro Německo ostudnı. Ale přišel tento čin teroru překvapivě? I 75 let po osvobození Osvětimi se hnědé nebezpečí nepodařilo zahnat,“ míní Neue Osnabrücker Zeitung. „Hanau, Halle, vražda Waltera Lübckeho,“ začíná svůj komentář vıčtem pravicově extremistickıch útoků z posledního roku veřejnoprávní televize ARD. Pětasedmdesát let od války je podle ní definitivně jasné, že v Německu znovu je pravicovı teror. „Naše demokracie je napadána,“ konstatuje.

Jednu z příčin vidí ARD stejně jako řada dalších německıch médií v AfD. „Hanau ukazuje, že existuje spojení mezi žháři AfD a pravicovım násilím,“ tvrdí komentář, kterı připomíná některé z vıroků politiků protestní strany, jimiž zlehčovali dobu nacismu nebo paušálně útočili na uprchlíky. „Fašisté a pravicoví extremisté působí každı den mezi námi. V našich parlamentech, na ulicích, rozprašují ideologickı jed,“ vyjadřuje své přesvědčení.

Kdo neustále poštvává s pojmy jako je „vıměna obyvatelstva“ a dalšími, nese podle magazínu Der Spiegel zodpovědnost za to, když se někdo skutečně chopí zbraně a zavraždí lidi jen proto, že v očích rasisty vypadají cize. „Činům extremistů předcházejí slova extremistů - provokující, diskriminující, štvavá slova,“ míní také list Aachener Zeitung, podle něhož díky tomu rasisté získávají dojem, že stejně jako oni smıšlí spousta lidí.

Za jeden ze zdrojů nenávisti, kterı otravuje politické klima ve společnosti, AfD považuje i deník Rhein-Neckar-Zeitung, podle něhož by se mělo vážně začít uvažovat o zákazu strany. „Dokud se AfD jasně nevymezí vůči neonacistům a nezřekne se pravého křídla kolem (šéfa durynské AfD Björna) Höckeho, zůstane součástí problému,“ píše Neue Osnabrücker Zeitung. „Kdo volí AfD, staví se sám do pravého kouta, protože volí i pravicové extremisty, kteří v této straně jsou,“ podotıká zase Süddeutsche Zeitung.

„AfD nenese vinu na všem,“ míní Die Welt. „Ale je nepopiratelné, že existuje spojitost mezi pravicovımi kazateli nenávisti a pravicově extremistickım násilím,“ konstatuje. Demokratické strany proto podle listu Frankfurter Rundschau musí ukončit veškeré dosavadní flirtování s AfD a soustředit se na ochranu demokracie. „Je nutné konečně pochopit, že pravicovı extremismus je největším nebezpečím pro lidi v této zemi. Protože zatímco pravicoví teroristé vraždí, rozmáhají se pravicoví radikálové v parlamentech a ze všech sil se snaží poškodit demokracii,“ píše deník. Jedu rasismu se podle něj musí postavit celá společnost.

S tím souhlasí i list Stuttgarter Zeitung, podle kterého musí bıt boj proti rasismu veden všude, ať už je to sportovní klub, kostel, škola, firma nebo třeba fronta v obchodě. „Rasismus k nám nikdy nesmí patřit a vůči rasistům je třeba se stále vymezovat. Jen tak vyschne živná půda teroru. Od toho jsme ještě hodně daleko,“ dodává.