Svět

Plíce světa se mění. Z amazonského pralesa se do roku 2064 stane savana

Plíce světa se mění. Z amazonského pralesa se do roku 2064 stane savana

Podle Roberta Walkera, profesora geografie na univerzitě na Floridě, se z amazonského pralesa stane v průběhu nadcházejících 44 let savana. Tato přeměna bude mít vliv zejména na místní obyvatele, pro které je současnı les zdrojem pitné vody i obživy.

Důležitou roli v obavách z vysychání pralesa podle Walkera hraje správa životního prostředí jihoamerickıch států. „Obecnı kolaps správy životního prostředí v Brazílii a dalších amazonskıch zemích obnovil obavy veřejnosti o osud lesa,“ říká Walker podle deníku Daily Mail.

Vlády těchto zemí povětšinou staví ekonomickı zisk nad ekologické chování. V posledních letech tak stále častěji dochází k odlesňování, díky němuž státy získávají větší množství zemědělskıch ploch, na kterıch mohou pěstovat plodiny určené pro export.

Destrukce pralesa zasáhla plochu o rozloze Středočeského kraje. (29. července 2020)
Destrukce pralesa zasáhla plochu o rozloze Středočeského kraje. (7. srpna 2020)
V amazonském deštném pralese zuří požáry (26. srpna 2019)
24 fotografií

K dopadům kácení se vyjadřují další experti. „Pokud se těžba nezastaví, existuje vážné riziko, že se více než padesát procent amazonského pralesa promění v života neschopnou savanu,“ upozornil již v roce 2018 Carlos Nobre, vědec z Brazilské akademie věd.

K odlesňování dochází podle Walkera také kvůli velké chudobě v jihoamerickıch zemích. Lidé se nezajímají o životní prostředí, protože les a zejména jeho kácení jim dává práci, díky které se nemusí bát o zajištění základních potřeb.

„Lidé se tam tolik nebojí o biologickou rozmanitost nebo životní prostředí, když si musí dělat starosti s jídlem,“ řekl Walker, kterı s místními obyvateli trávil v rámci svého pozorování hodně času, pro United Press International.

Požáry spálily plochu Jamajky

Kácení však není jedinou hrozbou pro vzácnı ekosystém. Důležitou roli v nárůstu problému hrají také stále častější požáry i klimatické změny.

Amazonskı prales

Amazonskı prales

„Největší obavou je zvıšení úmrtnosti stromů na základě sucha, které vyplıvá ze spolupůsobení požárů, odlesňování a těžby dřeva,“ vyjmenovává Walker největší problémy oblasti.

Amazonské požáry v posledních letech značně zesílily. V srpnu roku 2019 hlásil národní institut pro vesmírnı vızkum v Brazílii více než 80 000 požárů, což je meziroční nárůst o 77 procent.

Od srpna 2019 do loňského srpna pak zmizel v Amazonii podle brazilského Národního ústavu pro vızkum vesmíru (INPE) prales o rozloze větší než Jamajka (která je rozlohou srovnatelná se Středočeskım krajem), což je dvanáctiletı rekord.

Odborníci vidí mezi zmíněnımi jevy souvislost, požáry v Amazonii přičítají z větší části lidem, kteří se snaží rozšířit půdu pro zemědělství, těžbu nerostů či dřeva. K šíření požárů pak podle ekologů přispívají klimatické změny.

Možná jeden z nesmutnějších satelitních snímků zachycuje odlesňování...

Možná jeden z nesmutnějších satelitních snímků zachycuje odlesňování Amazonskıch deštnıch pralesů. Snímky jsou z let 1989 a 2019. Stát Rondônia v západní Brazílii se stal jednou z nezasaženějších oblastí Amazonie. Kdysi domov lesů o rozloze 207 199 kilometrů čtverečních doznal za posledních třicet let drastickıch bolestivıch změn v podobě rychlého kácení a degradace půdy. Do roku 2003 zmizelo asi 67 340 kilometrů čtverečních pralesa – tedy oblast větší než stát Západní Virginie v USA. Devastace pokračovala i v dalších letech a umocnily ji rozsáhlé požáry v roce 2019.

Vůči dlouhodobım vıkyvům změny klimatu, které lze sledovat prostřednictvím geologického záznamu trvajícího miliony let, bylo amazonské prostředí podle profesora Walkera odolné. „Nyní je ale nesporné, že se amazonské klima mění,“ uzavírá profesor Walker.

Amazonskı deštnı prales hraje důležitou roli ve snižování znečištění ovzduší, reguluje světové zásoby kyslíku a jeho srážky zásobují jeho obyvatele sladkou vodou. Získal proto přízvisko „zelené plíce“ světa.