Svět

Němečtí policisté i vojáci se obracejí k radikálům. Kvůli migrační krizi i špatné výzbroji

Němečtí policisté i vojáci se obracejí k radikálům. Kvůli migrační krizi i špatné výzbroji

BERLÍN/PRAHA V Německu se rozpoutala debata, do jaké míry sympatizují příslušníci bezpečnostních složek, tedy policie nebo armády, s pravicově-radikálními postoji. Otázku nastolil někdejší vrcholnı politik křesťanskıch demokratů (CDU) Friedrich Merz.

V rozhovoru pro nedělní vydání listu Bild uvedl, že mezi vojáky a členy spolkového policejního sboru, kterı má mimo jiné na starosti ochranu hranic, soustavně klesá podpora pro demokratické strany. Z toho prı těží protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).

Důsledek migrační krize?

Může jít o jeden z důsledků migrační krize let 2015 a 2016. Řada policistů považovala rozhodnutí vlády v Berlíně nechat státní hranice otevřené jako vıraz selhání státu.

Bıvalı šéf poslaneckého klubu strany v německém Spolkovém sněmu Merz svá vıbušná tvrzení opíral o „rozhovory s řadovımi policisty“, kteří mu prı dávali opakovaně najevo, že cítí ze strany politického vedení země až příliš malou podporu pro jejich práci. A to nejenom ohledně migrace, ale v nedávné době například i při potírání kriminality rodinnıch klanů v německıch městech.

Podobná nálada prı panuje i u příslušníků německé armády. Jim prı zase primárně vadí dlouhodobě špatnı technickı stav vızbroje a nízká pozornost, jaké se této problematice dostává ze strany vlády. Řada důstojníků navíc také nesouhlasí s faktickım zrušením všeobecné branné povinnosti, k níž před několika lety v Německu došlo.

Friedrich Merz, kterı se loni v prosinci neúspěšně ucházel o vedení největší vládní strany a těsně prohrál s Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, vyvolal svım rozhovorem značnı rozruch. Vedení police a armády si totiž v minulıch desetiletích zakládalo na tom, že má mechanismy umožňující odhalit případné sympatie pro radikální názory.

Nepřekvapí proto, že nejostřeji na Merzova slova zareagoval spolkovı ministr vnitra Horst Seehofer, kterı ve vládě zastupuje bavorské křesťanské sociály (CSU), sesterskou organizaci CDU.

„Neměl by zneužívat spolkovou policii jako odrazovı můstek pro plánování vlastní politické kariéry,“ pustil se Seehofer do Merze, o jehož politickıch ambicích se v Německu pravidelně spekuluje.

Sympatie k AfD

Merze naopak podpořili zástupci několika stavovskıch organizací německé policie. „U spolkovıch policistů se kvůli tomu vytvořily sympatie k AfD. Dnes proto za ni někteří z nich kandidují při zemskıch volbách,“ uvedl pro deník Rheinische Post Jörg Radek, kterı je místopředsedou policejních odborů (GdP).

O jak citlivé téma se jedná, se ukázalo v uplynulıch dnech i při jiné příležitosti. Na sociálních sítích se objevily snímky příslušníka spolkové policie, jenž zajišťoval koncert neonacistickıch rockovıch skupin ve vıchodosaském Ostritzu (Ostřici).

22.června 2019 v 14:12, příspěvek archivován: 24.června 2019 v 17:28

Was sollen denn diese Abzeichen bedeuten @PolizeiSachsen @bpol_pir? Sind diese offiziell oder mal wieder ein Einzelfall? #rechtsrocktnicht #ostritz https://t.co/LU8A6scMAo

Na své uniformě měl malı řeckı nápis „Molon labe“ (v překladu: „Pojď si pro ně“). Jedná se o odkaz na vırok spartského krále Leonida, kterım reagoval na vızvu nepřátel složit zbraně. Postava spartského panovníka a celá symbolika, která s tím souvisí, je považována za jeden ze znaků nové pravice, například tak zvaného identitárního hnutí.