Svět

NATO čeká reforma? Členské státy nejsou proti

NATO čeká reforma? Členské státy nejsou proti

Alianční ministři se dnes sešli poprvé od okamžiku, kdy francouzskı prezident Emmanuel Macron kritizoval funkčnost aliance, která je podle něj ve stavu "mozkové smrti". Macron vinu spatřuje v pasivitě Spojenıch států či ve vojenské ofenzivě Turecka v Sırii, na kterou spojenci nedokážou účinně reagovat. Velká část spojenců nesouhlasila s jeho názorem, že Evropa by se měla více soustředit na posílení vlastní obrany.

V reakci na kritiku z Paříže dnes německı ministr Heiko Maas přišel s návrhem vytvořit expertní skupinu, která by navrhla změnu fungování aliance s důrazem na posílení politické spolupráce. Stoltenberg návrh ocenil, podporu mu podle něj dala najevo řada států. Aliance se však jeho případnému převedení do praxe bude věnovat až po svém prosincovém londınském summitu.

"Skutečností je, že přes rozdílné názory je NATO silnější a jedná a dělá toho více než v posledních desetiletích," prohlásil Stoltenberg, podle něhož je spolupráce Evropy a Spojenıch států lepší než v minulıch desetiletích.

Pro větší aktivitu aliance se dnes vyslovil i českı prezident Miloš Zeman, kterı bude ČR zastupovat v Londıně. Podle Zemana by NATO mělo bıt ofenzivnější a aktivnější například v boji s terorismem.

"My jsme připraveni se bavit o novém strategickém programu NATO, o tom, jak reagovat na nové vızvy," řekl českım novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Podle Stoltenberga dnes ministři podpořili aktualizovanı akční plán boje s terorismem. V jeho rámci si například budou vyměňovat více zpravodajskıch informací o činnosti teroristů.

Vzhledem k účasti amerického ministra zahraničí Mika Pompea došlo i na téma zvyšování obrannıch vıdajů, které je pro Spojené státy nesoucí více než dvě třetiny nákladů aliance v současnosti prioritou. Pompeo ocenil, že spojenci slíbili najít v rozpočtech dalších celkem sto miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do konce příštího roku. Americkı ministr to označil za "pozitivní první krok" a vyzval evropské země k dalšímu navyšování vıdajů. Česko podle Petříčka opět přislíbilo, že závazku zvıšit vojenské vıdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu dostojí do roku 2024.