Svět

NATO bude diskutovat o přežití. Problémem je financování i turecká invaze do Sýrie

NATO bude diskutovat o přežití. Problémem je financování i turecká invaze do Sýrie

LONDİN/PRAHA Lídři členskıch zemí Severoatlantické aliance se na londınském summitu pokusí najít kompromis s Tureckem. Budou se bavit i o tom, jak dál.

Oficiálně se mají na summitu NATO řešit v úterı a ve středu vıdaje na obranu a strategické schopnosti, ve skutečnosti půjde o přežití. Po sedmdesáti letech existence se totiž Severoatlantická aliance dostala do stavu, kdy prochází kvůli dvěma členům s nejsilnějšími armádami krizí soudržnosti. Nevyzpytatelnı americkı prezident Donald Trump se odvrací od Evropy a nechává ji se starostmi o bezpečnost samotnou, diktátorskı tureckı lídr Recep Tayyip Erdogan se zase ve spolupráci s Ruskem pustil do riskantní mocenské hry v Sırii.

„Natočte tu bradu! Ať je to na baretech zezadu vidět!“ burácí ze zesilovačů...
Donald Trump s šéfem NATO Stoltenbergem.

Účastní se i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzskı prezident Emmanuel Macron. Česko reprezentuje prezident Miloš Zeman a ministři zahraničí a obrany Tomáš Petříček (ČSSD) a Lubomír Metnar (ANO).

Méně USA, více Evropy

Podle listu The New York Times má místo konání Londın symbolizovat, že Británie i po brexitu zůstává politicky součástí Evropy a hodlá se podílet na kolektivní obraně. Ta kvůli přesměrování americkıch priorit, které se soustředí více na Čínu jako rychle rostoucí ekonomickou a vojenskou velmoc, bude víc a do budoucna možná zcela evropskou záležitostí.

USA chtějí snížit příspěvek do společné alianční pokladny z 22 na 16 procent a dlouhodobě tlačí na zvyšování národních obrannıch vıdajů. Ty se v poslední době skutečně vırazně zvedly. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos dosáhne stanoveného cíle dvou procent hrubého domácího produktu devět zemí, mimo jiné například i Bulharsko.

Česko dává kolem 1,2 procenta a dvouprocentních vıdajů hodlá dosáhnout v roce 2024. O moc lepší není ale ani Německo s 1,35 procenta – požadovanıch dvou procent chce dosáhnout až začátkem třicátıch let.

James Mattis Jens Stoltenberg v Afghánistánu.

James Mattis Jens Stoltenberg v Afghánistánu.

Financování není věcí, která by se na summitu měla zásadním způsobem vyřešit, tedy pokud Trump nepřijde (a to nelze vyloučit) s nějakım překvapivım prohlášením. Spíš půjde o dlouhodobé vize Aliance jako evropského uskupení a dilema, zda se dále rozšiřovat o Gruzii a Ukrajinu.

Podle The New York Times bude vısledkem krátké komuniké zmiňující financování, vytyčení dalšího kurzu v Afghánistánu, potřebu rozvíjet moderní technologie včetně umělé inteligence a odstavec věnovanı Rusku, zdůrazňující nutnost odstrašení a zároveň dialogu.

Turecké usmiřování

Ta zajímavější část se bude zřejmě odehrávat v zákulisí a mezi řádky. V Londıně totiž bude důležitá čtyřka Trump, Erdogan, Merkelová a Macron. Ten vzbudil pozdvižení svım rozhovorem pro tıdeník The Economist, kdy stav NATO definoval jako „mozkovou smrt“.

Jde podle něj o souběh faktorů zaviněnıch USA, které prı svá strategická rozhodnutí se svımi partnery v NATO nekoordinují. Francouzskı lídr kritizoval i Turecko za invazi do Sırie. „Pokud se režim syrského prezidenta Bašára Asada rozhodne odpovědět na akce Turecka, zapojíme se?“ ptá se Macron. Zpochybnil tak nejdůležitější segment Aliance, článek pět Washingtonské smlouvy, kterı říká, že útok proti jedné členské zemi je útokem proti všem a ostatní jí musí přijít na pomoc.

Přilba pilota Konverttoplánu CV - 22 B Osprey

Přilba pilota Konverttoplánu CV - 22 B Osprey

Tank T 72M4CZ

Tank T 72M4CZ

S článkem pět NATO stojí a padá, spoléhají na něj třeba pobaltské země, Polsko i Norsko, které mají hranice s Ruskem a čelí jeho vzrůstajícím imperiálním ambicím i různım formám hybridní války. Ankara v této situaci odmítá podpořit alianční plán posil pro severovıchod, pokud jí NATO neposkytne větší podporu v boji proti kurdskım milicím YPG na severu Sırie.

„Ve skutečnosti Turecko není proti Baltskému obrannému plánu, ale očekává solidaritu, pokud jde o teroristické nebezpečí,“ píše komentátor provládního listu Daily Sabah Burhanettin Duran. Erdoganovo Turecko totiž považuje YPG za teroristy a bojí se radikalizace Kurdů na svém území.

Turecká média, z většiny kontrolovaná vládou, na druhou stranu věnují summitu značnou pozornost a snaží se přesvědčit, že Aliance Turecko potřebuje. Totéž tvrdí i šéf NATO Stoltenberg a kromě Macrona i lídři dalších klíčovıch zemí. Naděje na kompromis tu tedy stále je.