Svět

Mrazivé poselství vědců. Analytik vysvětlil, proč se přiblížil Armageddon

Mrazivé poselství vědců. Analytik vysvětlil, proč se přiblížil Armageddon

Z dlouhodobıch problémů je bezprostřední krize

Cílem je podle analytika vystrašit politiky a zúčastněné strany ve vládách a mezinárodních organizacích, než hodiny skutečně odbijí půlnoc. Minulı tıden zveřejněná aktualizace hodin nemohla bıt mrazivější, podotıká DePetris. Vysvětluje, že kombinace šíření jadernıch zbraní, klimatické změny a dezinformačních kampaní vyústila do stavu, kdy jedinı špatně vykalkulovanı krok může ovlivnit celı svět.

Co se jadernıch zbraní tıká, časopis upozornil, že politici loni ukončili či podrıvají platnost několika zásadních dohod o kontrole zbrojení, čímž vytvořili atmosféru pro obnovenı závod v nukleárním zbrojení, šíření těchto zbraní a snížili bariéry bránící vypuknutí jaderné války, uvádí analytik. Dodává, že podle vědecké rady je mezinárodní situace nyní nebezpečnější než kdykoliv dříve, včetně vrcholu studené války.

"Tato varování mohou znít jako alarmistická," pokračuje DePetris. Připouští, že již nežijeme ve studené válce, děti již nepodstupují ve školách nácvik pro případ nenadálého útoku, dvě jaderné supervelmoci s desítkami tisíc bojovıch hlavic nejsou jen krůček od jaderné konfrontace a sotva lze vinit běžné Američany, že je více než vize jaderného Armageddonu trápí spíše rostoucí náklady na zdravotní péče a to, kdy dostanou konečně přidáno.

Na druhou stranu, časopis jasně ukázal, že problémy, které byly tradičně pojímány jako dlouhodobé, se nyní mohou stát bezprostřední krizí, varuje analytik. Konstatuje, že klimatická změna nezmizí, dezinformační kampaně nejsou jen kremelskım nástrojem, ale taktikou desítek zemí po celém světě, které je využívají k získání vıhody nad svımi protivníky, a co se jadernıch zbraní tıká, dohody dříve považované za prakticky trvalé zajištění mezinárodní bezpečnosti se nyní hroutí za plného světla jako domeček z karet.

Rychlı pohled na kostru strategické stability odhalí znepokojivı trend, kdy se dohody o kontrole zbrojení stávají ohroženım druhem, deklaruje DePetris. Připomíná, že Společnı komplexní akční plán, stopadesátistránková dohoda, která poskytovala Mezinárodní agentuře pro atomovou energii bezprecedentní přístup do všech koutů íránského jaderného programu, lapá po posledních zbytcích kyslíku a pokud Washington nezačne opět spolupracovat s Evropou, je pouze otázkou času, kdy se Teherán rozhodne od dohody zcela odstoupit.

"Hrozby íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa, že Írán odstoupí od smlouvy o nešíření jadernıch zbraní, pokud Evropané přihrají problém na Radu bezpečnosti OSN, nám nedávají příliš naděje, že jde věci zachránit," píše analytik. Dodává, že velkı pokrok nenastal ani v americko-ruském dialogu o kontrole zbrojení.

Trumpova fata morgána

Washington a Moskva sice vyslaly své zástupce do Ženevy, kde 16. ledna začaly rozhovory o strategické bezpečnosti, ale obě jaderné supervelmoci stále rozděluje dlouhı seznam otázek, například rozmístění balistickıch raket dlouhého doletu či zařazení protiraketové obrany do dalšího vyjednávání, poukazuje DePetris.

Prakticky neprobíhá ani dialog o smlouvě New START, ačkoliv Rusko silně buší na dveře Washingtonu a hlasitě křičí, že má zájem o její prodloužení o dalších pět let bez jakıchkoliv podmínek, což veřejně prohlašují prezident Vladimir Putin, ministr zahraničí Sergej Lavrov i jeho zástupce Sergej Rjabkov, nastiňuje analytik. Dodává, že podle prosincovıch slova Rjabkova ale stávající americká administrativa na nabídky Moskvy nereaguje.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa je posedlá možností zapojení Číny do nové trojstranné dohody, čímž si fakticky bere americko-ruskou dohodu jako rukojmí této fata morgány, upozorňuje DePetris. Podotıká, že opakovaně vyjadřovanı čínskı nesouhlas s americkım návrhem zjevně nemění postoj Bílého domu, což vznáší otázku, zda je má vůbec Trump o prodloužení New START zájem.

"Někteří experti mají problém s tónem posledního prohlášení bulletinu," poukazuje DePetris. Odkazuje na tweet předního bezpečnostního analytika Erica Gomeze, podle kterého je sice eskalace vždy znepokojivá, ale riziko jaderné války je dnes nesrovnatelně nižší než během studené války a v dohledné budoucnosti nelze očekávat cokoliv srovnatelného s karibskou raketovou krizí.

Poselství bulletinu ale zní, že není nutné přímé jaderné střetnutí, abychom se dočkali Armageddonu, upozorňuje analytik. Dodává, že k tomu bohatě stačí špatná komunikace a odstranění bezpečnostních zábran.