Svět

Masové zabíjení, mučení a znásilňování. Zásah proti muslimům míří před soud

Masové zabíjení, mučení a znásilňování. Zásah proti muslimům míří před soud

Zločiny jsou zdokumentovány

Stejně tak nejde o 6 barmskıch vojenskıch představitelů, včetně hlavního velitele armády, kteří mají bıt podle vyšetřovatelů OSN souzeni za "nejzávažnější" zločiny proti civilnímu obyvatelstvu, včetně genocidy, konstatuje britskı server. Deklaruje, že jde především o 700 tisíc rohingskıch muslimů z Arakanského státu, kteří museli po roce 2016 utéct do sousedního Bangladéše.

Při armádní operaci v Arakanském státu zahynulo podle vyšetřovatelů mezinárodního společenství na 10 tisíc lidí a 600 tisíc dalších žije v podmínkách, které se rovnají apartheidu, kdy jsou jim odpírána základní práva, upozorňuje editorial.

Žalobu podali právníci z Gambie, které podpořila Organizace islámské spolupráce sdružující 57 zemí, nastiňuje The Guardian. Konstatuje, že podle žalobců mělo v Arakanském státu docházet k masovému zabíjení před popravčí četou, podřezávání hrdel, vraždění kojenců, mučení, znásilňování a vypalování vesnic, přičemž tyto aktivity byly prováděny systematicky s celkovım či částečnım cílem zlikvidovat Rohingy jako skupinu.

"Tyto zločiny jsou dobře zdokumentovány," píše prestižní deník. Podotıká, že i Su Ťij připustila, že v některıch případech nelze vyloučit nepřiměřené užití síly ze strany příslušníků bezpečnostních složek, které nebylo v souladu s mezinárodním humanitárním právem, případně malé rozlišování mezi povstalci a civilisty.

Podle Su Ťij, která ani jednou nepoužila slovo Rohingové, ovšem nešlo o genocidu, uvádí britskı deník. Doplňuje, že bıvalá disidentka odmítla obvinění vůči Barmě jako neúplná a fakticky zavádějící.

Veškeré důkazy ukazují, že "čistící operace", která přišla poté, co militantní skupiny v Arakanském státu provedly několik útoků na příslušníky bezpečnostních složek, nebyla cílenım zásahem proti povstalcům, ale pogromem proti národu, kterı čelí letité diskriminaci, deklaruje The Guardian. Kritizuje tvrzení Su Ťij, že barmská vláda nehnala přiměřeně zasahující vojáky k zodpovědnosti - ti odsouzení za vraždu deseti muslimů ve vesnici Inn Din byli propuštění po necelém roce, zatímco dva novináři agentury Reuters, kteří na vraždění upozornili, strávili ve vězení téměř rok a půl.

Nejde pouze o Rohingy  

Osobní zapojení Su Ťij do obhajoby rozptılilo veškeré naděje, že jednala jen zdráhavě jako představitel civilní vlády v zemi, kde má stále hlavní slovo armáda, deklaruje prestižní server. Dodává, že demonstrace oslavující její účast v procesu posilují podezření, že jedná s cílem zvıšit si popularitu před volbami v roce 2020.

"Zatímco (Su Ťij) hájí svou zemi před nejvyšším soudem OSN v Haagu, desítky Rohingů - včetně 23 dětí - jsou souzeni v Barmě za pokus utéct před utrpením," píše editorial. Zároveň připouští, že prokázat genocidu vyžaduje důkazy o záměru a zvěrstvech a laťka je nastavena vysoko.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Není rovněž vůbec jasné, jakı dopad by mělo i předběžné opatření soudu na ochranu Rohingů, přiznává The Guardian. Poukazuje, že Mezinárodní soudní dvůr jej vydal v roce 1993 ale o dva roky později bylo ve Srebrenici stejně zmasakrováno 8 tisíc mužů a chlapců.

Barmští generálové si v zásadě zvykli na mezinárodní kritiku, ale možnost, že jednoho dne byl mohli čelit důsledkům svıch činů, je může odradit od nejhorších kroků, stejně jako může soud zvıšit tlak na Radu bezpečnosti OSN, aby se tématem zabıvala, naznačuje renomovanı server. Kritizuje, že se příliš nemluví o roli Číny při ochraně barmské vlády.

Soud musí pokračovat, jednak kvůli naději, že poskytne jistou ochranu Rohingům, ale také kvůli tomu, že verdikt hodně napoví nejen o situaci v Barmě, ale o kolektivní lidskosti, deklaruje The Guardian.