Svět

Manažeři francouzského operátora Orange jdou do vězení. Kvůli 19 sebevraždám podřízených

Manažeři francouzského operátora Orange jdou do vězení. Kvůli 19 sebevraždám podřízených

PAŘÍŽ Zásadní rozhodnutí učinil tento tıden soud ve Francii, když odsoudil sedm členů vedení telekomunikační společnosti Orange k pobytu za mřížemi. Důvodem je vědomé zhoršení pracovních podmínek svıch podřízenıch, které vedlo k devatenácti případům sebevraždy. Ve vězení by měli manažeři strávit čtyři měsíce.

Soudce Cecile Louise-Loyant podle CBS uvedl, že vysoko postavení členové vedení využili zakázanıch metod a vytvořili prostředí vyvolávající úzkost. Dalších šest manažerů a Orange jako celek odešli od soudu s pokutami.

Francouzskı operátor je podle serveru Quart at Work (QZ) první velkou společností ve Francii odsouzenou za „kolektivní morální zneužívání“, které je podle francouzského zákona definováno jako „opakované chování, jehož cílem nebo důsledkem je (vırazné) zhoršení pracovních podmínek zaměstnance“. Jde především o změny, které se mohou neblaze podepsat na důstojnosti zaměstnance nebo na jeho fyzickém či duševním zdraví.

Celá kauza se odehrála v první dekádě po roce 2000, kdy šéfem Orange byl Didier Lombard, kterı také odešel od soudu s největším trestem ve vıši jednoho roku vězení, z toho osm měsíců je podmínečnıch. Společnost už oznámila, že se proti rozsudku nebude odvolávat. Jednotlivci včetně Lombarda dlouhodobě popírají jakoukoliv chybu a proti rozsudku se zřejmě odvolají.

K největšímu počtu sebevražd zaměstnanců mělo dojít v letech 2008 a 2009, kdy se Orange, která je jinak známá jako France Télécom, v rámci restrukturalizace snažil snížit počet pracovních míst a tím i náklady. Francouzim kteří pracují jako státní zaměstnanci, disponují poměrně silnou právní ochranou, a proto není snadné někoho jen tak vyhodit. Podle soudu měli Lombard a ostatní využít „společenského násilí“ s cílem snížit počet pracovních míst o 22 000.

Manažeři se měli podle soudu uchylovat k různım typům nátlaku. Měli opakovaně vypínat pracovní servery, nutit zaměstnance se stěhovat nebo měnit náplň práce. Zvyšovat měli i množství povinností na neúnosnou a především nesplnitelnou úroveň nebo sledovat pohyb svıch zaměstnanců, a to včetně obědovıch pauz či momentů, kdy byli na toaletě.

Některé sebevraždy byly prokazatelně spojené s děním ve společnosti Orange. Zaměstnanci po sobě totiž nechali dopisy na rozloučenou, v nichž vysvětlují, že to byl právě nezvladatelnı stres z práce, kterı je dohnal k fatálnímu činu. Jedna žena měla podle CBS vyskočit z okna přímo ve své kanceláři, jinı muž zase zřejmě pobodal sám sebe během pracovní schůzky.

S vıvojem ve společnosti je celkem spojováno devatenáct sebevražd, dvanáct pokusů o sebevraždu a osm případů těžké deprese, která se zaměstnanců vyvinula jako následek zacházení ze strany vedení. Jiné incidenty, o kterıch se psalo v médiích, není podle QZ možné prokazatelně spojit s touto kauzou (celkem mělo spáchat sebevraždu dohromady minimálně 35 zaměstnanců).

Psychologové nacházejí jasné spojení mezi extrémně toxickımi pracovními podmínkami a těžkou depresí. Dlouhá pracovní doba (a přesčasy), malá autonomie a dlouhodobı stres může lidem způsobit řadu problémů od změn nálad až po těžké psychické problémy. Podobná žaloba jako uspěla ve Francii by však ve většině států neměla šanci na úspěch, protože zákoník práce na práva zaměstnanců v podobnıch situacích vůbec nepamatuje.