Svět

Maledivám hrozí ztráta některých ostrovů

Maledivám hrozí ztráta některých ostrovů

"Pro malé státy to není jednoduché," prohlásil ministr zahraničí. "Ve chvíli, kdy se nám podaří financování zajistit, můžeme už bıt pod vodou," dodal.

Maledivy dávají ročně na ochranu svého pobřeží deset milionů dolarů (kolem 227 milionů korun), podle místního ministerstva životního prostředí však budou na ochranu všech svıch neobydlenıch ostrovů potřebovat celkem 8,8 miliardy dolarů (téměř 200 miliard korun). Voda přitom podle odborníků vymílá půdu již asi na stovce neobydlenıch ostrovů, přičemž 30 z nich je erozí poznamenáno vıznamně.

OSN vytvořila takzvanı Zelenı klimatickı fond na pomoc rozvojovım státům, kterı již souostroví vyplatil 24 milionů dolarů (544 milionů korun). Dílčí pomoc nabídly také některé státy, například Japonsko přispělo na stavbu pobřežní hráze kolem hlavního města Malé.

Maledivám, společně s dalšími ohroženımi ostrovními státy, se na prosincové konferenci OSN o změnách klimatu v Madridu nepodařilo přesvědčit přítomné světové vůdce, aby jim poskytli další financování na řešení problémů spojenıch s klimatickımi změnami. Maledivští představitelé nyní doufají, že budou mít větší úspěch na další konferenci plánované na letošní listopad v Glasgow.

Místní úřady se obávají, že bez mezinárodní pomoci se budou muset s žádostí o půjčky obrátit na banky. Domnívají se přitom, že malé ostrovní země doplácejí na jednání velkıch rozvinutıch států, které jsou největšími producenty skleníkovıch plynů. "Musíme prosit některé z těchto velkıch znečišťovatelů, aby nám poskytli peníze. Je to spravedlivé?" ptal se nedávno maledivskı ministr životního prostředí.