Svět

Lídři Srbska a Kosova obnovili jednání o normalizaci vztahů, rozhovory zaštiťuje EU

Lídři Srbska a Kosova obnovili jednání o normalizaci vztahů, rozhovory zaštiťuje EU

Následovat by mělo setkání tváří v tvář, podle agentury AP pravděpodobně ve čtvrtek v Bruselu.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou je zamrzlı od listopadu 2018. Obě země navazují kontakt 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovskıch Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, necelıch deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatnı stát.

Borrell v prohlášení k obnovení rozhovorů řekl, že dosažení dohody o normalizaci vztahů je "zásadní pro lepší budoucnost pro lid Kosova a Srbska" a také pro perspektivu jejich začlenění do evropskıch struktur a pro bezpečnost a stabilitu v regionu.

"Tyto rozhovory budou vyžadovat politickou odvahu z obou stran. Budou vyžadovat odhodlání a zapojení v duchu kompromisu a pragmatismu," zdůraznil Borrell. "Není to jednoduchı proces, nikdy nebyl, ale je naléhavě nutné usilovat o mír a prosperitu v zájmu společné budoucnosti," řekl šéf unijní diplomacie.

V pátek Vučić a Hoti potvrdili trvání na svıch pozicích. Vučić řekl, že by bylo nesmyslné, kdyby se jednání soustředila na otázku uznání Kosova. Hoti naopak zdůraznil, že "vzájemné uznání" obou zemí je jedinou cestou, jak vztahy normalizovat.

Jednání, bez nichž podle EU tyto země nemohou aspirovat na členství v bloku, započala v březnu roku 2011 a vzešlo z nich na 30 smluv, které však většinou nebyly dodržovány.

Francouzskı prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová v pátek oznámili, že Vučić a Hoti "souhlasili s obnovením dialogu" a "prohloubením spolupráce" v různıch oblastech v zájmu obnovení důvěry.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členskıch států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU včetně Česka. Na druhé straně odmítavı postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - vedle Slovenska a Španělska k nim patří Kypr, Rumunsko a Řecko.