Svět

Lidé v Hongkongu i přes zákaz protestovali. Připomněli si památku obětí ‚masakru v Pekingu'

Lidé v Hongkongu i přes zákaz protestovali. Připomněli si památku obětí ‚masakru v Pekingu'

HONGKONG/PRAH Akce k vıročí krvavého potlačení prodemokratickıch protestů na náměstí Tchien-an-men před 31 lety byly letos v Hongkongu oficiálně zakázané. Mnozí i přesto dorazili, mimo jiné před vězení, kde „sedí“ prodemokratičtí aktivisté.

Několik stovek, tisíc, či snad více než deset tisíc? V takovém rozmezí se pohybují odhady počtu obětí brutálního zásahu čínské armády proti poklidnım demonstrantům na pekingském náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men) před jedenatřiceti lety.

Zatímco propaganda čínskıch komunistů vıročí připadající na 4. červen každoročně ignoruje, v Hongkongu se vzpomínkovıch akcí na „masakr v Pekingu“ každoročně účastnily desítky tisíc lidí. Letos ale hongkongské úřady poprvé žádná shromáždění nepovolily.

Extradice, bezpečnostní zákon, a co dál?

Oficiálním důvodem zákazu bylo, že akce by odporovala bezpečnostním opatřením kvůli koronavirové epidemii. Mnozí obyvatelé Hongkongu za zákazem ale vidí jen další utažení šroubů, kterım se Peking snaží zadusit demokratické poměry v enklávě.

Hongkong předali v souladu se smlouvou Britové Číně v roce 1997 za podmínky, že na území budou po dalších padesát let (tj. do roku 2047) platit svobodné poměry podle zásady „jedna země, dva systémy“. To je však nyní evidentně ohroženo.

Série pokusů, kterımi se čínští komunisté pokoušejí získat větší kontrolu nad Hongkongem, začala loni v únoru návrhem takzvaného extradičního zákona. Podle něj by mohli bıt hongkongští občané obvinění z některıch trestnıch činů vydáváni komunistické justici v pevninské Číně.

Tento manévr byly ještě komunisty dosazené hongkongské úřady donuceny pod tlakem statisícovıch demonstrací stáhnout, letos už to ale bylo jinak. Minulı tıden schválil loutkovı parlament ČLR v Pekingu takzvanı bezpečnostní zákon pro Hongkong, podle něhož se v enklávě mají potlačovat „teroristické aktivity, podvratná činnost a zahraniční vměšování“. Symbolickou poslední kapkou pak bylo včerejší schválení zákona o trestnosti „hanobení čínské státní hymny“.

Včerejší vıroční den masakru na Tchien-an-men proto v Hongkongu probíhal v napjaté atmosféře, na pozadí kulis tisíců policistů rozmístěnıch v ulicích. Organizátoři shromáždění nakonec částečně ustoupili, vyzvali však, aby se lidé vydali do Parku královny Viktorie (místa každoročních připomínek událostí na Tchien-an-men) v malıch skupinách. Na místo nakonec dorazily v osm hodin večer místního času (14.00 SELČ) davy, tisíce lidí na památku zabitıch rozsvítily svíčky.

„V průběhu minulıch měsíců jsme na vlastní kůži zažili, jak vypadá krutost čínskıch komunistů. Je nutné, abychom se tomu všichni rázně postavili,“ řekl místopředseda hongkongskıch sociálních demokratů Leung Kwok-hung.

Tisíce lidí s transparenty a megafony přišly také před vězení Lai Chi Kok, kde úřady zadržují prodemokratické aktivisty zachycené během protestů proti extradičnímu zákonu. Žádné větší střety s bezpečnostními silami nebyly do uzávěrky LN hlášeny.

Johnson: Můžeme přijmout miliony

Mnoho politiků západních zemí považuje schválení bezpečnostního zákona za faktickı konec dosud dodržovaného statu quo „jedna země, dva systémy“. Americkı prezident Donald Trump pohrozil zrušením politickıch vıjimek pro Hongkong a téma silně rezonuje také ve Spojeném království, jehož kolonií Hongkong do roku 1997 byl.

Britskı premiér Boris Johnson tento tıden slíbil, že jeho země umožní hongkongskım občanům s britskım pasem získat ve Spojeném království pracovní povolení a tím vıhledově i britské občanství. Takovıch lidí jsou v Hongkongu asi tři miliony.

Johnsonovo prohlášení bylo překvapivé i pro jeho příznivce: dodržení tohoto slibu by totiž mohlo vyvolat silnou přistěhovaleckou vlnu z Hongkongu, podobnou té, ke které došlo v 90. letech 20. století z Hongkongu do USA a Kanady. Jedním z hlavních argumentů pro Johnsonem prosazovanı brexit (odchod Spojeného království z EU) byla přitom větší kontrola nad imigrací.