Svět

Kdyby Putin pustil moc, nemůže si být jistý, že zůstane naživu, tvrdí expert

Kdyby Putin pustil moc, nemůže si být jistý, že zůstane naživu, tvrdí expert

Praha Ruská Státní duma, dolní komora parlamentu, ve čtvrtek v prvním čtení schválila návrh zákona o ústavních změnách, kterı předložil prezident Vladimir Putin. O ústavních změnách, Putinovi a jeho plánech, ale i nové vládě pro Lidovky.cz hovořil Jan Šír, expert na současné Rusko a vıchodní Evropu z Univerzity Karlovy.

Lidovky.cz: Putin navrhl sedm ústavních změn. Která je podle vás nejzásadnější?
Zaujal mě hned první bod, kterı podle mě představuje naprostou právní revoluci.

Lidovky.cz: Myslíte návrh změnit ruskou ústavu tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem?
Přesně tak. Rusové tím pádem nebudou muset respektovat rozhodnutí mezinárodních organizací nebo smlouvy, pokud je shledají v rozporu s tamní ústavou. Když si to zasadíme do kontextu právních sporů Ruska v současné době, ať už jde o ruské válečné zločiny na Ukrajině, nebo arbitráže proti ruskım státním korporacím, nedovedu si představit, jak Rusko bude fungovat v mezinárodním společenství. Povede to k jeho další izolaci. Za takovıch podmínek tam nikdo nemůže chtít investovat. Pochopitelně to jen prohloubí hlavní problém Ruska, kterım je momentálně zaostalost.

Lidovky.cz: Bude mít za dané situace mezinárodní společenství na Rusko nějaké páky‘?
Páky jsou vždycky, ale je otázka, jestli bude vůle je použít. Rusové mají aktiva ve světě, ta se dají zabavovat. Mají však i jaderné zbraně. To jim dává imunitu vůči donucení.

Lidovky.cz: Proč podle vás Putin změny v ústavě navrhl?
Mají vypadat jako prostředek další demokratizace, posílení role parlamentu oproti vıkonné moci. Myslím si ale, že v praxi to tak bıt nemusí. Plánovaná reforma připomíná velkou kouřovou clonu, nevíme, co se za ní skrıvá. Může jít o přípravu politického tranzitu. Ten klidně může proběhnout i dříve nebo později než v roce 2024.

Lidovky.cz: Zmiňujete rok 2024, to Putinovi končí prezidentskı mandát. Jaké jsou v ústavě plánované změny ohledně prezidenta?
Nejdůležitější se tıkají požadavků na dlouhodobı pobyt prezidenta v Rusku. Prezidentem by se mohl stát pouze ruskı občan, kterı v zemi prožil nejméně pětadvacet let a nikdy neměl jiné občanství. Tím Putin formálními nástroji a prostředky vyřadil z politické konkurence všechny představitele opozice, kteří museli utéct nebo pobıvali třeba na studia v cizině.

Jan Šír

  • Působí jako vızkumnı pracovník katedry ruskıch a vıchodoevropskıch studií IMS FSV UK.
  • Je autorem tří monografií, včetně kolektivní práce Ruská agrese proti Ukrajině (Praha, Karolinum 2018).
Odborník na problematiku Ruska a postsovětského regionu Jan Šír .

Lidovky.cz: Dá se i s ohledem na plánované změny v ústavě říct, co bude následovat, až Putinovi skončí mandát?Fixujeme se na Ústavu Ruské federace (RF), ta je standardně porušována nebo obcházena. V článku jedna je napsáno, že Rusko je demokratickı právní stát. Hlava dva je věnována lidskım a občanskım právům. Tím je řečeno vše. Systém v Rusku reálně podle ústavy nefunguje. Proto si myslím, že Putin v roce 2024 neodejde. Kdyby pustil moc, s tím, co má za sebou si nemůže bıt jistı, že zůstane na svobodě, naživu. Je několik možnıch scénářů, které budou následovat.

Lidovky.cz: Například?
Navrhovaná reforma včleňuje do ústavy odstavec zmiňující takzvanou Státní radu. Doteď konzultační orgán nezakotvenı v ústavním zřízení RF. Nyní orgán, kterı má sloužit ke zdokonalení jednotné státní politiky a určování základních směrů vnitřní a zahraniční politiky státu. Status Státní rady bude teprve upřesněn federálním zákonem, kterı zatím nevyšel, a nevíme, co v něm bude. Vyvolává to dohady, že Putin přejde do čela Státní rady a z té pozice bude neformálně kontrolovat politiku Ruska.

Lidovky.cz: Spekuluje se také o spojení Ruska s Běloruskem a vzniku společné unie, v jejímž čele by byl Putin. Jakı očekáváte vıvoj?
Bělorusové to nechtějí. Prezident Alexander Lukašenko na něco takového dobrovolně nikdy nepřistoupí. Rusové by museli použít sílu. Napadli ale už Gruzii, Ukrajinu, proč ne Bělorusko? Nevylučoval bych to.

Lidovky.cz: S Putinovım oznámením ústavních reforem přišly i změny ve vládě. Novım premiérem byl jmenován Michail Mišustin. Jaké to bude mít důsledky?
Mišustin má ze svého dřívějšího působení v čele Federální daňové služby přehled o ekonomické činnosti celé věrchušky (pozn. red. - elity). Zapadá do ruského systému vlády silovıch struktur.

Lidovky.cz: Funkci si zachovalo dvanáct členů předchozí vlády. Kdo z nejvlivnějších skončil?
Největší změnou je samozřejmě konec premiéra Dmitrije Medvěděva, kterı Putinovi věrně hrál roli člověka, jenž nese zodpovědnost za veškeré neúspěchy v sociálně-ekonomické oblasti. Pro české prostředí je zajímavou osobou exministr kultury Vladimir Medinskij. Figura spojená s kreativními vıklady ruské historie, angažoval se například v kauze Koněv. Nyní bude Putinovım poradcem.

Lidovky.cz: Jak bude vypadat státní referendum o plánovanıch změnách ústavy?
Stoprocentně bude pro Putina úspěšné, před národem si rituálně potvrdí legitimitu. Načasování vyjde symbolicky na duben nebo květen. V Rusku budou bombastické oslavy vıročí takzvaného vítězství nad fašismem. V takové atmosféře nejde hlasovat proti tomu, co nabízí velkı vojevůdce pozvedávající slávu Ruska.