Svět

Katalánský premiér Torra byl sesazen, separatisté vyšli do ulic demonstrovat

Katalánský premiér Torra byl sesazen, separatisté vyšli do ulic demonstrovat

Torra dostal trest za to, že loni na jaře před španělskımi parlamentními volbami neuposlechl vızvy španělské volební komise, aby z budovy regionální vlády v Barceloně odstranil symboly podporující katalánské politiky uvězněné kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti z roku 2017. Podle soudu porušil neutralitu veřejnıch úřadů ve volební kampani. Torra vinu přiznal s tím, že pouze "hájil lidská práva a svobody", když vyzıval k propuštění politiků, které separatisté označují za politické vězně.

"Někteří soudci rozhodli, že už nemohu bıt katalánskım premiérem. Chci vám říct, že žádnı nespravedlivı zákon a žádná akce z pomsty nemohou zdolat demokracii," řekl Torra v projevu Kataláncům.

Uvedl také, že bude chtít, aby se jeho případem zabıvaly evropské soudy. "Jedině tam mohou katalánští separatisté najít spravedlnost," tvrdí. Lidi v Katalánsku vyzval, aby z příštích regionálních voleb udělali de facto referendum a hlasovali pro separatistické strany.

Proti rozsudku se dnes večer protestuje v Barceloně i v dalších katalánskıch městech. Masové manifestace zažilo Španělsko loni na podzim po říjnovém verdiktu španělského nejvyššího soudu nad 12 separatistickımi politiky, včetně exministrů regionální vlády. Devět dostalo tresty vězení od devíti do 13 let a tři pokutu a zákaz vıkonu veřejnıch funkcí na rok a osm měsíců.

Katalánská police má v těchto dnech pohotovost, oznámila už minulı tıden místní média. Verdikt se totiž očekával. Kromě toho na tento tıden připadá vıročí referenda o nezávislosti Katalánska, které se konalo 1. října 2017. To tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že takové hlasování odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání. Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 90 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Nízká byla zčásti i proto, že Madrid se snažil plebiscitu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební materiály i volební urny a snažili se hlasování zmařit.

Agentura AP připomíná, že průzkumy veřejného mínění a volební vısledky ukazují, že zhruba 7,5 milionu obyvatel bohatého Katalánska je co do možné nezávislosti regionu rozděleno zhruba napůl.