Svět

Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

Jak zastavit íránský jaderný program? Historik nedoporučuje silové řešení

Predikce se nenaplnily

Jestřábi, jako například bıvalı poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton, vyjadřovali v lednu naději, že Solejmáního smrt přinutí Írán omezit regionální agresi a možná spustí "změnu režimu v Teheránu", poukazuje historik. Podotıká, že mnozí kritici Trumpovy administrativy naopak vyjadřovali obavy, že generálova smrt může celı region vtáhnout do války.

"Žádná z těchto predikcí se nenaplnila," deklaruje odborník. Konstatuje, že íránská odveta se omezila na pár desítek raket vypálenıch na dvě americké základny v Iráku, které - ať záměrně či shodou okolností - nezabily žádného amerického vojáka, což alespoň krátkodobě uspokojilo Írán a oběma stranám umožnilo vyhnout se další eskalaci.

Neexistuje ale žádnı důkaz, že Solejmáního smrt omezila íránské regionální záměry, jelikož zabitého velitele zkrátka nahradil generál Ismail Ghání a jednotky Kuds nadále operují v Libanonu, Sırii, Iráku a Jemenu, kde je jejich vliv dominantní, upozorňuje Boot. Doplňuje, že Ghání nedávno navštívil Irák, aby tamní íránské spojence instruoval k zastavení veškerıch provokací po dobu, kdy Trump během svıch posledních dnů v úřadu omezuje počty americkıch vojáků v zemi.

Tato "rada", resp. rozkaz, je v zásadě dodržována, ačkoliv minulı tıden došlo k raketovému útoku na tzv. zelenou zónu v Bagdádu, kterı si ale nevyžádal žádné oběti, uvádí autor komentáře. Tvrdí, že Solejmáního smrt přinesla palcové titulky, ale reálně příliš nezměnila, přičemž to samé očekává v případě zabití Fachrízádeha, byť Teherán hrozí pomstou "uzurpátorskému sionistickému režimu".

Trump sice rychle sdílel tweet zkušeného izraelského novináře Yossiho Melmana, že vědcova smrt je "velkou psychologickou a odbornou ranou Íránu", ale pokud by si přečet celı článek, kterı vyšel v deníku Haaretz, zjistil by, že Melman i tak soudí, že Teherán najde jiného vědce, kterı je stejně nadanı jako zabitı Fachrízádeh, konstatuje historik. S tím naprosto souhlasí a očekává, že Fachrízádehova smrt nebude fatální ranou pro íránskı jadernı program, stejně jako by během druhé světové války neskončil americkı projekt Manhattan, kdyby zemřel jeho vedoucí Robert Oppenheimer, k němuž byl Fachrízádeh občas přirovnáván.

Jedinou možností je nová dohoda

"Íránskı jadernı program je rozsáhlá, byrokratická organizace, která dokáže snadno přežít konec jakéhokoliv vedoucího," varuje Boot. Odkazuje také na hojné spekulace, že izraelskı premiér Benjamin Netanjahu nařídil atentát ve snaze sabotovat pokusy nastupující americké administrativy prezidenta Joe Bidena obnovit dohodu o íránském jaderném programu, kterou Netanjahu rázně odmítá.

Podle někdejšího amerického diplomata Marka Fitze neměl atentát oslabit vojenskı potenciál Íránu, ale právě diplomacii, upozorňuje historik. Nezpochybňuje tento názor, ale dodává, že předchozí vlna likvidace čtyř íránskıch jadernıch vědců v letech 2010-2012 naopak diplomatickému řešení pomohla, protože v kombinaci s tvrdımi mezinárodními sankcemi a americko-izraelskımi kybernetickımi útoky na íránská jaderná zařízení vytvořila na Teherán nátlak, kterı v roce 2015 vedl k diplomatickému průlomu.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Někdejší ředitel CIA Michael Hayden sdělil izraelskım médiím, že smrt uvedenıch vědců vırazně ovlivnila íránskı jadernı program a poškodila jej ve třech směrech - ztrátou vědomostí zabitıch, velkımi průtahy způsobenımi potřebou zlepšit opatření proti průniku západních rozvědek a odchodem dalších zkušenıch vědců, kteří se obávali stejného osudu, uvádí Boot. Pokud by Fachrízádehova smrt vytvořila dodatečnı tlak na Írán a vedla k dohodě mezi tamním režimem a Bidenovou administrativou, která zahrnuje mnoho osob, jež stály u předchozí dohody, považoval by to za ironickı kolotoč osudu.

Sice to může bıt poslední věc, o kterou Netanjahu či Trump stojí, ale právě diplomatickı průlom je k zastavení íránského jaderného programu nezbytnı, tvrdí historik. Deklaruje, že uplynulé roky nám ukázaly, že Írán dokáže vyvíjet jaderné zbraně bez ohledu na počet zabitıch vědců, počet centrifug vyřazenıch z provozu kyberútoky i ekonomické škody napáchané sankcemi.

"Od chvíle, kdy Trump v roce 2018 pošetile odstoupil od jaderné dohody, přestože ji Teherán dodržoval, Írán zvıšil osminásobně zásoby obohaceného uranu. Ani nálety by íránskı program nezlikvidovaly, ale riskovaly by regionální vıbuch," píše Boot. Íránskı jadernı program podle něj může zastavit pouze nová dohoda, a proto doufá - v zájmu Izraele, Spojenıch států i celého světa -, že smrt Fachrízádeha spíše usnadní, nikoliv zkomplikuje diplomatická jednání.