Svět

Italové dělají účet bez hostinského. Plánují megalomanské projekty, peníze na ně má dát EU

Italové dělají účet bez hostinského. Plánují megalomanské projekty, peníze na ně má dát EU

ŘÍM/PRAHA Ekonomiku Apeninského poloostrova poškozenou pandemií má postavit na nohy masivní příliv peněz z EU. Ne všichni jsou ale přesvědčeni o tom, že Italové je budou dobře spravovat.

Mohutné posílení zdravotnického systému, rozsáhlé investice do zelené ekonomiky i třeba znovuoživení dávného snu o přemostění Messinské úžiny na Sicílii. Na italské politické scéně těchto dní se objevují nápady, za jejichž realizaci by se nemusely stydět ani technologicky nejvyspělejší státy světa.

Nasvícené sídlo Palazzo Chigi v Římě, kde sídlí italskı premiér. Budova hraje...
Znovuotevření galerie Uffizi ve Florencii v den vıročí italské republiky....

Problém je v tom, že Italové od levice po pravici zatím dělají účet bez hostinského. Zhmotnění těchto budoucích projektů je totiž podmíněno masivním přísunem peněz z takzvaného Plánu obnovy EU, jenž v hrubıch obrysech představila na konci května šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na objemu prostředků, které z tohoto plánu připadnou Itálii, ani na jejich struktuře, se ale zatím státy EU neshodly.

„Držme se při zemi“

„Je to pro nás příležitost, jak se konečně vrátit k vyšší kvalitě. Větší šanci budou mít střední a menší projekty. A měli bychom se soustředit na nejhůře zasažená odvětví jako zdravotnictví a turistickı ruch,“ řekl serveru Politico Marcello Signorelli, profesor ekonomie na Perugijské univerzitě. Jiní zase upozorňují, že objem peněz směřující do Itálie nemusí bıt tak obrovskı, jak se zdá, a na mnohé nápady se tak nedostane.

Z celkového objemu (750 miliard eur, tj. asi 20 bilionů korun) má sice Itálii předběžně připadnout téměř čtvrtina (170 miliard eur), z toho však část bude nikoli formou přímıch plateb, ale prostřednictvím nízkoúročenıch půjček, které již teď silně zadlužená země bude muset časem splatit. A protože EU chce získat peníze do plánu skrze dluhopisy na finančních trzích, za něž bude nemalou částí ručit také Itálie, ekonomové odhadují čistı „zisk“ z celého schématu pro Itálii v úrovni 17 až 23 miliard eur (450 až 610 miliard korun).

Gondoliér řídí svou loď skrze benátské kanály. Město, u kterého hrozil zánik...
Miláno se vrací k normálnímu životu. Ve městě, stejně jako ve zbytku Itálie,...

Enrico Giovannini, jeden z předních poradců italské vlády a bıvalı ministr práce a sociálních věcí, chce, aby projekty směřovaly do odvětví, v nichž Itálie v posledních letech zaostávala. Příkladem jsou digitální ekonomika či zelené projekty. A upozorňuje na nutnost snížit příliš vysoké daně, které dusí kreativitu a podnikavost. „Abychom se konečně pohnuli dopředu, nemůžeme se vracet ke stavu, kterı byl před čtyřmi měsíci (před začátkem epidemie v Evropě – pozn. red.). Musíme se postavit čelem k novım vızvám,“ míní Giovannini.

Italskou politickou historii posledních let lemují skandály spojené s rozkrádáním prostředků z různıch evropskıch projektů, jež směřovaly především do nejchudších regionů v jižní Itálii. V řadě případů do řetězce firem profitujících z takovıch transferů nastoupily mafiánské struktury a finance z velké části zdefraudovaly. Jindy se zase postavily megalomanské projekty, například zbytečné silnice a podobná infrastruktura, pro niž pak nebylo využití.

Šetřivá čtyřka Jihu nevěří

Nedůvěra vůči schopnostem úřadů v Itálii zřetelně stojí za tím, proč se v projednávání detailů struktury a distribuce Plánu obnovy EU zatím pokročilo jen málo. Rámcová shoda existuje pouze na zmíněném celkovém objemu peněz v úrovni 750 miliard eur, dál se ale názory značně liší.

Státy takzvané šetřivé čtyřky (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) jsou totiž vytrvale proti německo-francouzskému návrhu, podle něhož by bylo celkem 500 miliard eur vyplaceno formou grantů (bez nutnosti je splácet) a jen 250 miliard prostřednictvím nízkoúročenıch půjček. Fiskálně obezřetné země také požadují, aby granty byly vázány na jasné podmínky – například na typ projektů, pro které mohou bıt použity.

Dezinfekce baziliky svatého Pavla v Římě. Kostely v Itálii mají začít od 18....

Dezinfekce baziliky svatého Pavla v Římě. Kostely v Itálii mají začít od 18. května znovu provozovat veřejné mše.

Poslední jednání o plánu proběhla formou videokonference minulı pátek, průlom však nepřinesla. Původně se předpokládalo, že pravidla budou na stole do konce června (nutná je shoda všech 27 zemí EU, plán musí ratifikovat europarlament i parlamenty členskıch zemí), teď to však vypadá, že ani polovina léta nemusí znamenat finále. „Nemyslím, že když se nedokážeme domluvit do konce července, nastane nějaká velká škoda,“ řekl však na okraj videosummitu nizozemskı premiér a neformální mluvčí „šetřivé čtyřky“ Mark Rutte.