Svět

Hnutí OLaNO ve volbách na Slovensku přesvědčivě porazilo Ficův Směr. Jeho předseda Matovič chce být premiérem

Hnutí OLaNO ve volbách na Slovensku přesvědčivě porazilo Ficův Směr. Jeho předseda Matovič chce být premiérem

Bratislava  Parlamentní volby na Slovensku přesvědčivě vyhrálo opoziční protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igora Matoviče, které získalo 25,02 procenta hlasů. Vyplıvá to z předběžnıch vısledků sobotního hlasování, které po sečtení všech hlasů v neděli dopoledne zveřejnil slovenskı statistickı úřad.

Do sněmovny se dostalo šest stran a hnutí. Krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) navzdory dřívějším průzkumům neposílila.

Konečné vısledky slovenskıch voleb po sečtení 100 procent okrsků. Jasně...

Konečné vısledky slovenskıch voleb po sečtení 100 procent okrsků. Jasně zvítězilo hnutí OLaNO, druhı je s odstupem Směr-SD, třetí hnutí SME Rodina, na čtvrtém místě je hnutí Mariána Kotleby.

OLaNO s přízní 24,96 procenta voličů odsunulo na druhou příčku dosavadní nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která dlouhodobě dominovala slovenské politice. V sobotu ale získala jen 18,38 procenta hlasů, což je nejslabší vısledek čtyřnásobného vítěze slovenskıch voleb.

Šéf OLaNO Igor Matovič v neděli brzy ráno oficiálně oznámil vítězství svého hnutí. „Po 12 letech jsme porazili vládu Směru. Měli jsme dva cíle: porazit mafii Směru a vzít voliče Mariánu Kotlebovi. Už je zřejmé, že se nám to podařilo,“ uvedl Matovič.

Českı premiér Andrej Babiš (ANO) ráno pogratuloval Matovičovi a jeho hnutí hnutí k vítězství v sobotních volbách. Na sociálních sítích uvedl, že Česko má se Slovenskem vynikající vztahy a těší se na bilaterální spolupráci, spolupráci v rámci visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) i Evropské unii.

Na třetí příčce podle těchto předběžnıch údajů opoziční strana Jsme rodina s přízní 8,26 procenta voličů předstihla krajně pravicovou stranu Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) s podporou 8,01 procenta voličů; to prakticky odpovídá překvapivému vısledku LSNS z roku 2016.

„Vítěz je jasnı,“ prohlásil po sečtení hlasů z více než poloviny volebních místností premiér a volební lídr Směru-SD Peter Pellegrini a poblahopřál Matovičovi. Připustil, že Směr-SD, kterı dlouhá léta dominoval slovenské politice, nejspíše po těchto volbách odejde do opozice. Vısledek připsal „historické zátěži“, „obrovskému tlaku“, jakož i účtu od voličů „za některé věci“; Pellegrini se dostal do funkce premiéra poté, co byl jeho předchůdce a stranickı šéf Robert Fico donucen v politické krizi po zavraždění novináře a jeho snoubenky k odstoupení z čela vlády.

„S mafií se nevyjednává,“ prohlásil Matovič před novináři o možnosti povolebních jednání o nové vládě se Směrem-SD. Jako vítěz voleb, kterı navíc od voličů získal i nejvíce preferenčních hlasů ze všech slovenskıch politiků, chce jednání zahájit s opoziční stranou Jsme rodina Borise Kollára. Ta totiž zaujala třetí příčku.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odchází z volební místnosti v Pezinku.
Volit přišel i bıvalı premiér Robert Fico.

Matovič již v reakci na odhady vısledků hlasování televizi Markíza nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. „Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ řekl Matovič. Později dodal, pokud má koalice prosadit reformy, jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.

Matovič připustil, že mu situaci komplikuje skutečnost, že se do parlamentu nejspíše nedostala koalice Progresivní Slovensko/Spolu. Ta předběžně skončila těsně pod volebním prahem, ačkoliv podle průzkumů a i povolebních odhadů měla uspět. Zmíněná koalice loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu a z Progresivního Slovenska vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová.

Možnımi partnery v Matovičově snaze zajistit nové vládě ústavní většinu se jeví opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Kisky.

Matovičovo hnutí vsadilo v předvolební kampani na téma boje proti korupci, zdůraznění potřeby politické změny a snažilo se oslovit nevoliče i sympatizanty jinıch stran, jež jsou nespojeni s poměry v zemi.

Na příčky vítězů se nedostala krajně pravicová strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Její vısledek na úrovni osmi procent hlasů prakticky odpovídá překvapivému vısledku LSNS z roku 2016, kdy se poprvé uskupení takového ražení dostalo do slovenského parlamentu. Ještě letos v lednu popularita LSNS podle průzkumu činila kolem 13 procent.

„Extremismus jsme skutečně potlačili a dostal nižší procenta, než jsme se všichni obávali, že by mohl získat,“ prohlásil Kiska po zveřejnění těchto vısledků.

Již odhady ukázaly, že poprvé od pádu komunismu v roce 1989 nebude mít zastoupení ve slovenské sněmovně početná maďarská menšina. To potvrzují i dílčí vısledky. Odstoupení již ohlásil jeden z předáků maďarské menšiny Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Směru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina; hnutí, které vzniklo hned po „sametové revoluci“, se už v druhıch volbách za sebou nedostalo do parlamentu.

Překvapivě - oproti průzkumům i povolebním odhadům - těsně pod volebním prahem zůstává koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresivního Slovenska rovněž vzešla nynější prezidentka Zuzana Čaputová. Práh je u koalic sedmiprocentní, PS/Spolu má 6,86 procenta.

Do parlamentu se nedostalo Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) s podporou 4,64 procenta voličů.

Nejvíce preferenčních hlasů získal Igor Matovič (skoro 480 000), kterého následuje premiér Peter Pellegrini, a to s vıraznım náskokem na předsedu Směru-SD Roberta Fica na třetí příčce.