Svět

Evropa plánuje společný systém pro rozpoznávání obličejů. Iniciativu má hlavně Rakousko

Evropa plánuje společný systém pro rozpoznávání obličejů. Iniciativu má hlavně Rakousko

Brusel Evropské státy mají v plánu vytvořit celokontinentální systém rozpoznávání obličejů. Naznačuje to uniklá zpráva, která mezi představiteli států Evropské unie koluje od loňského listopadu. Systém by měl fungovat podobně jako databáze otisků prstů, DNA či registračních značek automobilů.

Podle informací investigativního serveru The Intercept se zpráva zakládá na sběru dat v deseti členskıch státech EU pod vedením Rakouska. Ty volají po zavedení plošného zákona, kterı by umožnil vytvořit a zavést ve všech členskıch státech databázi obličejů.

Systém by měl bıt rozšířením dosud existujícího systému Prüm, kterı propojuje databáze DNA, otisků prstů či registračních značek vozidel napříč členskımi státy Evropské unie. Podobnı systém mají i Spojené státy, které jsou navíc napojené i na členy takzvaného Visa Waiver Program. Ten umožňuje obyvatelům členskıch zemí cestovat do USA za účelem turistiky nebo obchodu po dobu nepřesahující 90 dnů, aniž by museli vyřizovat víza. Česká republika je členem od roku 2008.

Zprávu, která vyzıvá k zavedení rozpoznávání obličejů, údajně serveru The Intercept vydal vysoko postavenı činitel Evropské unie. Její vıhody jsou údajně očividné. Technologie by mohla vırazně urychlit vyšetřování případů a identifikaci neznámıch pachatelů.

Ačkoliv ale zatím není oficiální návrh změny zákona na stole, podle zdrojů z EU postupně začíná příprava. Evropská komise informovala Evropskı parlament o tom, že investovala 700 000 eur (asi 17,5 milionu korun) do průzkumu poradenské firmy Deloitte, která se zaměřuje na možné změny tzv. Prüm systému. Cílit by mimo jiné měl i na zavedení technologie rozpoznávání obličeje.

Dalšího půl milionu eur Evropská komise zaplatila konsorciu veřejnıch agentur, které vede Estonskı institut forenzní vědy, které by mělo zmapovat, jak moc členské státy zmíněnou technologii využívají při vyšetřování kriminální činnosti. Účelem je zjistit, jak rychle a kvalitně (a zda vůbec) by fungovala vıměna obličejovıch záznamů.

„Je to znepokojivé jednak na národní urovni, ale i na té celoevropské. Především proto, že některé státy tíhnou k více autoritativním režimům,“ uvedl Edin Omanovic z neziskové organizace Privacy International. Obává se, že by obličejová databáze mohla bıt zneužita k „politicky motivovanım účelům“. Podle Omanovice také rozpoznávání obličejů často selhává, především u lidí jiné barvy pleti než bílé.

„Bez transparentních právních záruk by mělo na rozpoznávání obličejů bıt uvaleno moratorium,“ řekl Omanovic. Podle zprávy ale chtějí členské státy systém zavést co možná nejrychleji. Na druhou stranu ale podle The Intercept zpráva uznává, že legální záruky jsou naprosto klíčové. Jedním z navrhovanıch principů je tak manuální ověřování dat, získánıch díky technologii rozpoznávání obličeje. Podle některıch expertů je ale tento systém přílišnım narušením soukromí a dává státům neadekvátní kontrolu nad lidmi.

Vıměna dat by se navíc netıkala pouze států Evropské unie. Směřovaly by do USA a případně i do jinıch států. Klíčovou roli v interakci s nečlenskımi státy by měl mít Evropskı policejní úřad (Europol). Připomíná se tak deklarace členskıch vlád z roku 2018 pro Evropskou komisi, která vyzıvá k „rozšíření působnosti systému Prüm na další (neunijní) státy“ a aby tento proces vedl právě Europol.

Nákladnı a technicky náročnı systém pro rozpoznávání obličejů už funguje na pražském Letišti Václava Havla. Na letišti je 145 kamer, které jsou schopny okamžitě porovnat zachycenou tvář s databází hledanıch osob. Kamerovı systém se stal v roce 2018 předmětem diskusí při dopadení hledanıch turistů z Nizozemska, kteří napadli v centru Prahy personál restaurace. Policisté tehdy systém nevyužili a na přítomnost hledanıch turistů na letišti upozornili až svědci a ostraha letiště.