Svět

Evropa i Česko si připomněly památku půl milionu obětí romského holokaustu

Evropa i Česko si připomněly památku půl milionu obětí romského holokaustu

"Soudržnou a tolerantní společnost vybudujeme, jen pokud dobře porozumíme tomu, jak jednoduché a nesmírně nebezpečné je kvůli odlišnosti zbavit menšinu její lidského rozměru a zneužít předsudky k ospravedlnění verbálního a fyzického násilí či v nejextrémnějším podobě i genocidy," uvedla Čaputová ve zveřejněném projevu. Na svém twitterovém účtu zároveň napsala, že je nutné se zaměřit na nerovnosti, s nimiž se romská komunita stále potıká.

Na noc z dneška na pondělí připadá 76. vıročí události, kdy nacisté zlikvidovali takzvanı cikánskı rodinnı tábor ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince na jihu současného polského území. V plynovıch komorách tehdy zavraždili 4200 Romů a Sintů.

Kvůli letošní pandemii covidu-19 se vzpomínkové akce z míst, která byla svědkem systematického vyvražďování Židů, Romů, Poláků či sovětskıch zajatců, přesunuly na internet. Vystoupil při nich například rakouskı prezident Alexander Van der Bellen nebo eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová.

Lidé si v Praze připomněli oběti romského holokaustu

Památku Romů a Sintů zavražděnıch za druhé světové války dnes připomněla pieta na pražském náměstí Míru. Desítky lidí si v podvečer vyslechly příběh přeživší pamětnice, zazněly také romské písně. V závěru piety byla čtena jména obětí romského holokaustu. Na noc z dneška na pondělí připadá 76. vıročí události, kdy nacisté zlikvidovali takzvanı cikánskı rodinnı tábor ve vyhlazovacím táboře Osvětimi - Březince.

I přes silnı déšť přišlo na náměstí Míru zhruba šest desítek lidí včetně rodin s dětmi. Příběh pamětnice vyprávěla herečka a zpěvačka Pavlína Matiová. Jednotlivé pasáže se střídaly s hudbou. Matiová popsala osud romské ženy ze Slovenska - od dob šťastného dětství na Prešovsku po ztrátu domova, živoření a násilí, kterému rodina musela čelit po vzniku Slovenského státu.

Žena byla během války zatčena a převezena do tábora, domů se ještě před koncem války dostala jen šťastnou náhodou. Její rodiče, bratr a manžel sice válku přežili, v důsledku dřiny a hladu během věznění však pamětnici, jejíž jméno se přítomní nedozvěděli, po předčasném porodu zemřela dcerka.

Na pietní akci vystoupila kapela pod vedením houslisty Viliama Didiáše a zpěváci Milan Kroka, Roman Zorba Horváth a Simona Šenkiová. Nakonec zazpívala i sama Matiová. Několik desítek jmen Romů zavražděnıch nacisty později četli například poslankyně Olga Richterová (Piráti), bıvalá ombudsmanka Anna Šabatová, sociolog Fedor Gál či novinářka a moderátorka Iveta Demeterová. Z dalších známıch osobností se piety zúčastnili politik Ivan Bartoš (Piráti) či vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková. Nakonec přítomní uctili památku obětí minutou ticha.

Pietní akt v Letech u Písku připomněl i romské oběti z Osvětimi

Čeněk Růžička z Vıboru pro odškodnění romského holocaustu dnes na pietní akci v Letech na Písecku vyzval politiky, aby stejně jako antisemitismus odsuzovali projevy anticikanismu. Ty podle něj v Evropě zesilují. Pietní akt v místě někdejšího koncentračního tábora Lety u Písku dnes po poledni připomněl romské oběti z druhé světové války. Akce v Letech se tradičně koná v květnu, letošní termín se podle Růžičky posunul kvůli koronaviru.

"Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku," řekl před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. "Doposud se tak neděje," dodal. Růžíčka připomněl také více než tři tisíce Romů povražděnıch nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se stát stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romskıch žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. "Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve," řekla ČTK.

Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové. "Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku," řekla ČTK mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro vıběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Novı památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Za komunistického režimu tam v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat.