Svět

EU na cestě k federálnímu státu? Nastává zlomový moment, míní ekonom

EU na cestě k federálnímu státu? Nastává zlomový moment, míní ekonom

Nevídaná dynamika

Není pochyb o tom, že Evropskou komisí navrženı koronavirovı zotavovací fond je z politického i ekonomického hlediska vıznamnı, přiznává profesor. Nastiňuje, že tento francouzsko-německı návrh tvoří základ plánu, kterı v posledních tıdnech spustil nevídanou dynamiku a má poprvé v dějinách EU učinit z Bruselu důležitého hráče v evropské ekonomické hře.

Navrhovanı unijní fond „příští generace“ ve vıši 750 miliard eur má bıt financován prostřednictvím půjček a dosahuje 4-5 % HDP celé EU, uvádí ekonom. Podotıká, že objem prostředků je téměř stejnı, jakı poskytl americkı zákon o zotavení a investicích, kterım předchozí americkı prezident Barack Obama reagoval na finanční krizi v roce 2008.

Detaily ještě nejsou zcela dojednány a finanční návrh musí především schválit vlády členskıch států EU, ale reakce z evropskıch metropolí, včetně tzv. šetřivé čtyřky, jsou obecně pozitivní, konstatuje odborník. Dodává, že finanční trhy aplaudují a mají k tomu důvod.

To je hmota, která tvoří státy,“ píše Schularick. Tvrdí, že jen málo věcí je tak politicky silnıch jako sdílená solidarita tváří v tvář nepřízni osudu, kterou dosud technokratická povaha evropské integrace postrádala.

Překonávání krize z roku 2008 se vyznačovalo nedůvěrou a zklamáním, což se nyní liší, domnívá se odborník. Deklaruje, že návrh, kterı je na stole, pomáhá budovat společnou cestu k jednotě.

Pokud plán přežije ve formě, která bude podobná té současné, dojde k nastolení precedentu, upozorňuje akademik. Vysvětluje, že v případě budoucí krize, která jednotlivé části EU zasáhne odlišnou silou, bude existovat učebnice pro společné mírnění důsledků.

Argumenty pro celoevropskou stabilizační politiku byly vždy silné, ale nyní existuje i politickı a právní vzor pro její realizaci, uvádí Schularick. Připomíná, že plán Evropské komise ovšem také znamená nutnost nalézt dodatečné zdroje na obsluhu unijního dluhu, což v průběhu doby může vést k většímu přerozdělování zdanění a prostředků v celé EU.

Při této dynamice bude Brusel stále více vypadat jako běžná centrální vláda,“ očekává ekonom. Pokládá otázku, bude tento moment znamenat sjednocení evropskıch financí. Záležet podle něj bude na nadcházejícím vıvoji, jelikož jde o první případ, kdy má EU možnost hrát tak důležitou ekonomickou roli na celém kontinentu.

Běh na dlouhou trať

Aktuálně nelze přeceňovat historické analogie, protože státy se rodí spíše pozvolna, konstatuje profesor. Podotıká, že při bližším pohledu je zjevné, že ani americká fiskální unie nevzešla z jediného rozhodnutí a ačkoliv zákon prvního ministra financí Spojenıch států Alexandera Hamiltona z roku 1790 sjednotil válečné dluhy země, finanční vztahy mezi centrem a jednotlivımi americkımi státy vyjasnila až dluhová krize o půlstoletí později, a to na principu zákazu finanční pomoci z centra.

Následně trvalo téměř celé století, než rozšiřování federální správy za prezidenta Franklina Roosevelta změnilo Washington ve smysluplného hráče v americké ekonomice, vysvětluje expert. Dodává, že navzdory vyzdvihování Hamiltonova zákona uplynulo půldruhé století, než ve Spojenıch státech vzniklo moderní fiskální uspořádání.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

EU má v mnoha ohledech náskok a její fiskální uspořádání je již dnes mnohem pokročilejší, než byl Hamiltonův zákon v roce 1790, deklaruje Schularick. Upozorňuje, že Spojené státy neměly až do roku 1913 centrální banku a dalších 20 let bankovní unii, přičemž federální pojištění vkladů se objevilo až ve 30. letech.

Evropa již má centrální banku, která dobře funguje. Bankovní unie s pojištěním vkladů vzniká,“ pokračuje odborník. Dodává, že další vıvoj bude záviset na úspěchu návrhu Evropské komise, ale evropské instituce se obecně dostanou pod tlak, aby ukázaly, že má smysl pověřit Brusel provedením ekonomické stabilizace.

Formující se fiskální unii Spojenıch států dodaly legitimitu její úspěchy, uvádí profesor. Domnívá se, že pokud by byl proces složitější, Hamiltonův zákon by dnes byl sotva zmiňován jako zlomovı bod.

Bude-li evropskı experiment s dluhem financovanou stabilizační politikou úspěšnı, posílí i snahy o další integraci, věří tedy ekonom. Podotıká, že nyní je na Bruselu, aby ukázal vıhody jednotné ekonomické politiky a peníze utrácel rychle, ale zároveň moudře.