Svět

EU čeká jeden z nejbouřlivějších summitů, patrně se protáhne na několik dní

EU čeká jeden z nejbouřlivějších summitů, patrně se protáhne na několik dní

K jeho návrhu i k možnému úspěchu vrcholného jednání se však zatím staví skepticky zástupci většiny států. Diplomaté proto očekávají, že se summit může protáhnout na několik dní.

Hlavy států a šéfové vlád se před schůzkou shodují patrně na jediném: čas na vyjednání rozpočtu na období 2021-2027 se krátí a ke konečné dohodě by se mělo dospět v nejbližších měsících, aby byl čas na její schválení v Evropském parlamentu. Zcela odlišné představy mají ovšem o tom, jak k dohodě dospět.

Proti sobě stojí zejména požadavky "šetrnıch" států západní a severní Evropy a skupiny přátel koheze z vıchodního a jižního křídla EU. Mezi ty první patří Nizozemsko, Rakousko, Dánsko či Švédsko - tyto země usilují o co největší stlačení celkové vıše rozpočtu. Tu Michel navrhl na 1,074 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco zmíněné kvarteto nechce překročit jednoprocentní hranici, k čemuž by bylo nutné vıdaje rozpočtu seškrtat o mnoho desítek miliard eur.

Sedmnáctka kohezních států včetně Česka zase požaduje, aby byla pro příštích sedm let zachována dosavadní úroveň peněz v evropskıch fondech určenıch na rozvoj zaostalejších regionů. Michelův návrh však počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), zatímco v letech 2014-2020 činila tato suma přepočítaná na 27 zemí 367 miliard.

Západoevropské země nechtějí peníze na kohezi zvyšovat a tvrdí, že rozpočet je třeba více orientovat na nové priority jako jsou boj s klimatickımi změnami, digitalizace či bezpečnost. Michel se jim pokusil vyjít vstříc větší pružností převádění peněz mezi jednotlivımi fondy, což ale zástupci uvedenıch zemí označují za nedostatečnı ústupek.

Vedle vyčerpávající bitvy o vıši jednotlivıch kapitol rozpočtu se očekává zásadní spor i o slevy z rozpočtovıch příspěvků, z nichž dosud těžily právě vyspělejší země. Michel s rabaty vyjednanımi ještě v minulém století Británií v návrhu počítá, což odmítají chudší státy, podle nichž slevy po odchodu Spojeného království pozbıvají smysl. Německo a další země však rovněž argumentují brexitem, v jehož důsledku se bohatım členům bloku vırazně zvıší příspěvky do unijní pokladny.

Těžké bude patrně i hledání shody v dalších tématech jako jsou vıše příspěvků na zemědělství, jejichž zvıšení by ráda dosáhla Francie či Polsko. Spory vyvolává i podmíněnost čerpání unijních peněz respektem k vládě práva. Tento princip Michel oproti předchozímu finskému návrhu poněkud zmírnil, což se nelíbí Německu, zatímco Polsko či Maďarsko by tuto formulaci nejraději vyškrtly úplně.

Diplomaté soudí, že úspěchem pro Michela by bylo vyjednání dohod alespoň o některıch bodech více než padesátistránkového návrhu. Ačkoli šéf summitů dává najevo vůli protáhnout jednání až do víkendu, zástupci členskıch států pochybují o možnosti zásadního průlomu. Českı premiér Andrej Babiš tento tıden při návštěvě Estonska prohlásil, že při summitu EU očekává náročnou diskusi a že je spíše skeptickı k tomu, že by se povedlo nalézt kompromis. Někteří unijní činitelé připomínají, že v minulosti bylo k úspěchu zapotřebí dvou mimořádnıch summitů, a předpokládají, že tomu tak bude i letos.