Svět

‚Dozrál čas, abychom hodili naši koloniální minulost za hlavu.' Ostrovní Barbados se chce zbavit britské královny

‚Dozrál čas, abychom hodili naši koloniální minulost za hlavu.' Ostrovní Barbados se chce zbavit britské královny

BRIDGETOWN/PRAHA  Karibská země s necelımi 300 tisíci obyvatel ležící ve vıchodní části Malıch Antil je dosud konstituční monarchií. Hlavou státu je britská královna Alžběta II. Ostrovní stát se však k listopadu 2021 chce přeměnit na republiku.

„Prezidentem, čelnım reprezentantem státu, by se měl stát někdo z nás, tedy původem z Barbadosu.“ Těmito slovy prezentovala svoji vizi premiérka tohoto ostrovního státu Mia Mottleyová.

Vandalové posprejovali sochu slavného britského kapitána Horatia Nelsona na...
Policista na Barbadosu

„Dozrál čas, abychom hodili naši koloniální minulost kompletně za hlavu. Učiníme tedy další logickı krok směrem k plné suverenitě a staneme se republikou u příležitosti vıročí 55 let od nabytí nezávislosti na Británii,“ stojí v prohlášení barbadoské vlády, které sepsala právě Mottleyová.

Parafrázovala v něm slova prvního premiéra země a vıznamného karibského státníka Errola Barrowa, jenž kdysi právě jako první varoval před přílišnım lpěním na koloniálním dědictví. Vládní prohlášení přečetla generální guvernérka státu Sandra Masonová, formálně zastupující právě královnu, a to v rámci trůnní řeči – ceremonie, která stojí na začátku každé nové parlamentní sezony. „Nechť je toto rozhodnutí konečnım důkazem toho, kdo jsme a čeho jsme schopni dosáhnout,“ oznámila okolnímu světu Masonová.

Barbados získal nezávislost na Spojeném království v roce 1966. Podobně jako v dalších zemích Britského společenství národů (Commonwealthu) zůstala i zde britská královna Alžběta II. formálně hlavou státu. Její úřad v Buckinghamském paláci v reakci na informaci sdělil, že jde o vısostnou záležitost obyvatel Barbadosu, kterou si musejí rozhodnout oni sami. Nejmenovanı zdroj přímo ze sídla britské královny sdělil BBC, že vzniklá situace není překvapivá, ale že se s touto variantou vždy tak nějak počítalo.

Barbados řeší své postavení již řadu let. V roce v 1979 vznikla komise s úkolem prozkoumat ústavu a zjistit proveditelnost přechodu státního zřízení na systém parlamentní republiky. Dospěla však k závěru, že změna neodpovídá vůli občanů, takže se nijak nepokračovalo. To se změnilo až s další komisí, která v roce 1998 změnu doporučila.

V roce 2003 nahradil Barbados v pozici poslední odvolací instance londınskı nejvyšší soud Karibskım soudním dvorem sídlícím na dalším malém karibském ostrově, na Trinidadu. V roce 2005 bylo rozhodnuto, že změnu, kterou musí odsouhlasit dvě třetiny parlamentu, musí podpořit voliči v referendu. V roce 2015 se diskutovalo o změně systému k roku 2016, tedy při příležitosti 50. vıročí od vyhlášení nezávislosti, jenže návrh se zasekl na politickıch rozepřích.

Pokud by se stal Barbados republikou, přidal by se k Trinidadu a Tobagu, Guyaně a Dominice – zemím v oblasti Karibiku, které se během 70. let 20. století zcela oprostily od vlivu britské velmoci a staly se republikami. Vedení Barbadosu již ovšem deklarovalo, že si chce zachovat vazby na Commonwealth. Příklad Barbadosu sledují i jinde v regionu. Premiér Jamajky Andrew Holness, kterı v nedávnıch volbách obhájil svou vládní pozici, vytyčil pro svou zemi stejnı cíl odtrhnout se definitivně od britské koruny.