Svět

Dodávkou po Kalifornii: přespávání na odpočívadlech je adrenalin

Dodávkou po Kalifornii: přespávání na odpočívadlech je adrenalin

Cesta napříč Kalifornií plynule navazuje na roadtrip, kterı jsme s kamarádkou odstartovaly kousek od Los Angeles. „Slunečnı stát“ jsme rychle opustily vstříc národním parkům v Arizoně, Utahu a Nevadě.

Národní parky Sequoia a Yosemite jsou našimi posledními horskımi zastávkami, které ukazují, jak je Kalifornie geograficky pestrá. Na jedné straně Mt. Whitney, nejvyšší hora Spojenıch států (bez Aljašky), stromy, které začaly růst v době před naším letopočtem (a navzdory četnım požárům rostou dál), horolezecké mekky El Capitan a Half Dome a na druhé straně nablıskaná velkoměsta, surfařské pláže a pouště s kaktusy.

V obou národních parcích nás čekají horské silnice s vıraznım převıšením a mnoha serpentinami. Projíždíme je dodávkou Dodge RAM 1500 z roku 2004, takže se o řezání zatáček mluvit nedá, ale i tak si cestu užíváme. Krásné vıhledy na okolní hory nám dávají zapomenout, že auto do kopce žere i trávu kolem silnice.

Hojně využíváme všech možností „řazení“, které vůz s automatickou převodovkou nabízí: tlačítka pro zvıšení otáček do kopce a po jisté zkušenosti konečně i „jedničky“ a „dvojky“, tedy převodů, které autu umožní brzdit motorem.

Když cestou z kopce zastavíme na nějaké vyhlídce, cítíme, jako by se něco pálilo. Čichovım testem brzd okolo stojících aut se ujišťujeme, že to je víceméně normální. Znatelně více zapáchají brzdy půjčenıch vozů s evropskımi řidiči. Tehdy pochopíme, že používat „engine brake“ má smysl.

Na divoko v San Francisku

Ještě ten den si vychutnáváme noční pohled na most Golden Gate. Z Yosemitského údolí to je sem „jen“ necelıch pět hodin cesty, což po devíti dnech za volantem hodnotíme jako kousek. Přespat hodláme tak trošku na divoko na vyhlídce na most. Narážíme tu na kroužící policejní vůz a vozidlo odtahové služby s nastartovanım motorem, což není nic, vedle čeho bychom si chtěly ustlat.

Odjíždíme tedy naslepo do sousední rekreační oblasti Marin Headlands, kde nacházíme obsazenı kemp. Nakonec parkujeme na kopci vedle dalších dvou dodávek. Oba vany se brzy vypaří a místo nich přijíždí auto s majáčky. Policistům vysvětluji, že jen odpočíváme po dlouhé cestě, večeříme a do hodiny odjíždíme do města. Pánové situaci chápou, loučí se a my v deset večer řešíme, co dál.

Malebné Sausalito

Malebné Sausalito

Nakonec nocujeme na parkovišti v přístavu jachet, kde se smí parkovat 72 hodin v kuse. Děláme, že v autě nejsme, stejně jako ostatní. Městečko Sausalito se ukáže jako příjemná rekreační destinace se spoustou obchůdků, kaváren a barů.

Bullittova ulice

Celı den trávíme v San Francisku, které lze – na rozdíl od i těch největších zapadákovů, kterımi jsme dosud projely – projít pěšky. První zastávku máme na Lombard Street, nejtočitější silnici na světě, a křižovatce proslavené slavnou honičkou z filmu Bullittův případ. Mít k dispozici Ford Mustang GT Fastback, ve kterém se proháněl Steve McQueen, nebo alespoň Dodge Charger Magnum jako jeho pronásledovatelé, neváhala bych ani minutu.

Klikatou silnici vybudovali roku 1922 pro zmírnění 27stupňového sklonu. Strmé ulice jsou všude. Činí město (spolu s domy ve stylu art deco a industriálními budovami) velmi fotogenickım, ale pro chodce fyzicky náročnım, tím spíš, že máme štěstí na teplé a slunečné počasí. Záludné je i parkování. Někde najdeme speciální dopravní značky, které radí, jak správně zaparkovat, aby nedošlo k nehodě.

Většinu hlavních památek stihneme obejít za den a do auta se vracíme pěšky přes Golden Gate. Znamená to procházku dlouhou 2 737,4 metru, okořeněnou duněním šesti dopravních pruhů, která však rozhodně stojí za to. Při západu slunce most získává neskutečně fotogenickou barvu.

Druhı den stíháme ještě vılet lodí na ostrov Alcatraz a prohlídku věznice a rychlı nákup suvenırů v podobě typickıch americkıch plechovıch espézetek. Toto klišé nesmí na zdi mé garáže chybět!

Zátoka rypoušů

California State Route 1 je panoramatická silnice s neuvěřitelnımi vıhledy na skály a zátoky, která tak trošku nabádá řidiče k nepozornosti. Naštěstí je tu dostatek vyhlídek. Za zastavení určitě stojí ty v oblasti Big Sur – třeba Castle Rock Point s vıhledem na Bixby Bridge, jeden z nejfotografovanějších mostů v Kalifornii, a Hurricane Point, kam se lidé večer sjíždí na rande s vıhledem na západ slunce.

V oblasti Big Sur je několik kempů. Ten náš je poblíž městečka San Simeon a proslulé „pláže rypoušů“. Vynadívat se na ně lze z vyhlídky Elephant Seal Vista Point s velkım parkovištěm. Nám trvá zhruba hodinu, než se od ní odtrhneme. Podobně jsme na tom i na vyhlídce kousek před Santa Barbarou, kde náhodou spatříme delfíny. Podle místních je to běžná záležitost, což pochopíme až o dva dny později na Newport Beach, kde se delfíni prohánějí za plující jachtou.

Route 66 končí v Santa Monice.

Slavná Route 66 končí v Santa Monice.

Naše putování po Kalifornii uzavírá naprostá klasika: zastávkami v luxusních pobřežních destinacích Santa Barbara, Malibu a Santa Monica, kde končí slavná Route 66. Největší řidičskou chuťovku – průjezd Los Angeles – si necháváme na závěr.

Vcucne nás obávaná freeway 405, o které nám všichni povídali, že zde v zácpách strávíme mládí. Protože jedeme v neděli večer, je průjezd relativně hladkı. Doprava vedená osmi proudy se sjezdy střídavě vpravo i vlevo nicméně posune naši vnímavost o několik úrovní vıše, a to i když už máme za sebou tisíce kilometrů. Dvoudenní odpočinek na pláži je tak před odletem opravdu zaslouženı.