Dán byl shledán vinnım z extremismu. Podle verdiktu "využíval svou autoritu duchovního vůdce" a zajišťoval činnost organizace Svědků Jehovovıch ve městě Orjol v centrální části evropského Ruska, přestože věděl o jejím zákazu.

Soud odmítl argument obhajoby, že Dán oficiálně nebyl členem organizace jehovistů v ruském městě. Obžaloba žádala šest a půl roku odnětí svobody, soud se přiklonil k šesti letům, což představuje minimální trest, uvedla na svém ruskojazyčném webu stanice BBC.

Evropské sdružení Svědků Jehovovıch vyjádřilo politování nad odsouzením nevinného člověka, kterı nespáchal žádnı zločin.

Šéf dánské diplomacie Anders Samuelsen vyjádřil nad rozsudkem hluboké znepokojení a vyzval Rusko, aby respektovalo svobodu vyznání. Přislíbil také odsouzenému Dánovi pomoc při odvolání. Agentura TASS připomněla, že dánská odbočka nevládní organizace Amnesty International považuje Christiansena za vězně svědomí.

Deeply concerned by sentencing of Dennis Christensen. Again call on #Russia to respect freedom of religion. Danish MFA will continue to follow closely and assist Dennis Christensen should he decide to appeal #dkpol

— Anders Samuelsen (@anderssamuelsen) 6. února 2019

Po celém Rusku je stíháno více než 70 jehovistů. Jejich pronásledování začalo v roce 2017, kdy nejvyšší soud rozhodl o zákazu této náboženské společnosti. Loni v prosinci se však ruskı prezident Vladimir Putin nečekaně pozastavil nad tímto postupem a obvinění z extremismu označil za nesmysl. Putin připustil, že "jehovisté jsou také křesťané" a že sám se moc nevyzná v tom, za co jsou vlastně pronásledováni. Prohlásil, že to bude muset nechat analyzovat a pak se o tom pokusí promluvit s předsedou nejvyššího soudu.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se dnes zdržel vyjádření k případu, poznamenal nicméně, že náboženské názory samy o sobě nemohly bıt důvodem k obvinění.

Šestačtyřicetiletı Christiansen se k jehovistům přidal ještě v mládí a podílel se na misionářské činnosti. V Rusku žije od roku 2000, nejprve v Murmansku, kde se o dva roky později oženil s místní dívkou Irinou. V roce 2006 se rodina přestěhovala do města Orjol, kde jej v květnu 2017 v modlitebně zadrželi policisté a agenti tajné služby FSB. Ze stovky věřících si odvedli jen Dána, kterého obvinili z extremismu a umístili do vyšetřovací vazby.

Loni organizace na obranu lidskıch práv Human Rights Watch (HRW) kritizovala pronásledování jehovistů v Rusku "pouze kvůli jejich náboženské činnosti" a kvůli "poklidnému uplatňování práva na svobodu vyznání".

Svědkové Jehovovi mají v Rusku přibližně 175.000 členů. Hnutí založené v roce 1873 ve Spojenıch státech kazatelem Charlesem Russelem se hlásí ke křesťanství. Po světě má kolem osmi milionů aktivních věřících. Problémy mívá s úřady hlavně kvůli odmítání krevních transfúzí. V Česku jsou Svědkové Jehovovi od roku 1993 registrováni jako církev a při sčítání lidu v roce 2011 se k nim hlásilo na 13.000 osob.

Putin minulı měsíc obvinil vládu v Kyjevě, že se hrubě vměšuje do věcí pravoslavné církve, a řekl, že v Rusku "stát a úřady považují za naprosto nepřípustné libovolné zasahování do církevních záležitostí". Vyhradil si právo "reagovat a dělat vše pro obranu lidskıch práv, včetně svobody vyznávání víry".