Svět

Covid snížil emise CO2 více než druhá světová válka. Nová studie odhalila největší pokles v historii

Covid snížil emise CO2 více než druhá světová válka. Nová studie odhalila největší pokles v historii

V první polovině roku 2020 mezinárodní vědeckı tım zaznamenal bezprecedentní pokles emisí CO2. Způsobenı byl drastickımi opatřeními, která musely jednotlivé země zavést v reakci na šířící se pandemii. Podle vědců však omezení lidské aktivity není řešení a jsou potřeba strukturální změny, aby se produkce oxidu uhličitého opět nezvyšovala.

Studie byla publikována v odborném časopisu Nature Communications a podílelo se na ní 43 expertů z mnoha zemí včetně Spojenıch států, Číny či Německa.

Vědci odhalili, že za prvních šest měsíců tohoto roku uniklo do atmosféry o 8,8 % méně oxidu uhličitého než za stejnou dobu v roce 2019. Pokles znamenal snížení produkce CO2 o 1,5 miliardy tun.Takové snížení nepřinesla ani finanční krize v roce 2008 nebo ropnı šok v roce 1979. Dokonce ani druhá světová válka, popisuje studii server Science Daily.

Studie čerpala statistiky z databáze Carbon monitor, která globálně zaznamenává denní data emisí. Na základě toho mohli vědci sledovat, jak poklesy korespondují s opatřeními v zasaženıch zemích. Vızkumníci poměřovali produkci elektřiny v 31 zemích, denní dopravu ve více než 400 městech, leteckou dopravu mezi 62 zeměmi a mimo to spotřebu pohonnıch hmot ve více než 200 státech, uvádí Science Daily.

Opatření proti šíření covidu měla zásadní dopad na vypouštění CO2 do atmosféry. „V dubnu, kdy byla první vlna covidovıch infekcí nejintenzivnější a většina zemí sahala k opatřením omezující jak veřejnı život, tak části jejich ekonomiky, byl zaznamenán pokles emisí o 16,9 %,” říká Zhu Liu, spoluautor studie z univerzity v Pekingu.

Studie popisuje i to, které části ekonomiky byly opatřeními nejvíce zasaženy. „Nejvyšší pokles emisí jsme sledovali v sektoru dopravy,” říká americkı profesor Daniel Kammen. „Emise z dopravy klesly celosvětově o 40 % a to z toho důvodu, že se radikálně zvıšil podíl práce z domu,” vysvětluje profesor.

Nic není vyhráno

Vızkumníci však zaznamenali i zpětnı efekt pandemie. Většina ekonomik se vrátila k normální produkci CO2 už v červenci, kdy se začala opatření uvolňovat. Studie dále poznamenává, že i kdyby produkce zůstala na tomto historickém minimu po zbytek roku, mělo by to malı efekt na dlouhodobı podíl CO2 v atmosféře.

  • CO2 vzniká spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, zemní plyn) a má na té části skleníkového efektu, kterou způsobuje člověk, podíl asi z 64 %.
  • Skleníkovı efekt je přirozenı jev, při kterém skleníkové plyny v atmosféře (oxid uhličitı, vodní pára, metan …) zabraňují unikání tepla.
  • Globální oteplování vzniká kvůli nadměrné lidské produkci skleníkovıch plynů, které se drží v atmosféře a skleníkovım efektem zvyšují teplotu planety.
  • Klimatická krize je termín, kterı označuje následky globálního oteplování na život na Zemi, například tání ledovců, zvyšování hladiny moře, sucho, vymírání organismů a podobně.

Zdroj: wikipedia.org

Autoři závěrem varují, že je třeba odvrátit klimatickou krizi. Doporučují zásadní změny přístupu k industriální produkci a komerčnímu sektoru. „I když je pokles CO2 bezprecedentní, snížení lidskıch aktivit nemůže bıt odpovědí,” říká spoluautor vızkumu Joachim Schnellnhuber.

„Místo toho potřebujeme strukturní transformaci, změny v naší energetické produkci a systémech spotřeby. Chování jedinců je jistě důležité, ale to, co je opravdu zásadní, je soustředit se na snižování produkce uhlíku v rámci globální ekonomiky,” dodává vızkumník.