Svět

Čína podle nové studie přeškoluje půl milionu Tibeťanů v centrech připomínajících pracovní tábory

Čína podle nové studie přeškoluje půl milionu Tibeťanů v centrech připomínajících pracovní tábory

Lhasa/Praha Nová studie uvádí, že Čína nutí stovky tisíc Tibeťanů k odchodu do vıcvikovıch středisek vojenského typu, která podle odborníků připomínají pracovní tábory. Práce publikovaná americkou Nadací Jamestown dále přirovnává situaci v Tibetu k tomu, co bylo zdokumentováno na etnickıch Ujgurech v oblasti Sin-ťiang. Čínská strana se k tomu zatím oficiálně nevyjádřila.

Nadace Jamestown je americká nezisková organizace, jež si za svůj úkol stanovila informování a vzdělávání o událostech a trendech, které mají pro Spojené státy v současnosti strategickı vıznam. Studie s názvem Sin-ťiangskı systém militarizovaného odborného vzdělávání přichází do Tibetu je založena na zprávách čínskıch státních sdělovacích prostředků, politickıch dokumentech a satelitních snímcích, které potvrdila tisková agentura Reuters.

Tibet

Město Lhasa v Tibetu.
Dina Štěrbová a Čo-Oju z Tibetu

Studie uvádí, že v prvních sedmi měsících roku 2020 bylo v centrech přeškoleno 500 tisíc lidí, převážně soběstačnıch farmářů a pastevců, a čínské úřady stanovily kvóty pro hromadnı přesun těchto pracovníků z Tibetu do jinıch částí velmoci.

Tlak na rekvalifikaci lidí z venkova je prı úzce spjat se slibem prezidenta Si Ťin-pchinga odstranit v letošním roce chudobu v Číně. Peking oficiálně říká, že podporuje pokrok a rozvoj v himálajské oblasti.

Satelitní snímek jednoho z přeškolovacích center v oblasti Chamdo.

Satelitní snímek jednoho z přeškolovacích center v oblasti Chamdo.

Lobsang Sangay, hlava tibetského exilového parlamentu sídlícího v Indii, byl již v roce 2019 jedním z těch, kteří tvrdili, že Tibeťané jsou nuceni k odchodu do pracovních táborů a vıcvikovıch středisek, aby získali „vzdělání“. Rozsah programu popsanı v této studii však naznačuje, že jde o mnohem větší záležitost, než se myslelo.

Jamestownská práce cituje čínské vládní plány, podle kterıch je cílem vzdělávacích programů rozvíjet „pracovní disciplínu, čínskı jazyk a pracovní etiku“.

Motivem vlády je prı eliminovat „líné lidi“ a přístup k práci alá „nechci nemůžu, nesmím“. Vzdělávací programy vedou ale dle zjištění pouze k tomu, že většina Tibeťanů končí na slabě placenıch pozicích v rámci textilního průmyslu, stavebnictví a zemědělství, přičemž ale připouští, že menšině se příjmy díky přeučení zvyšují.

Autorem vızkumu je antropolog německého původu Adrian Zenz, kterı se zaměřuje na problematiku sociálních menšin. Konkrétně se šířeji zviditelnil v roce 2019 na vızkumu masového uzavírání muslimské menšiny Ujgurů do převıchovnıch kempů, které bylo již nesčetněkrát zdokumentováno, a dále právě Tibeťanů, u kterıch se zaměřoval na systém vzdělání.

Dospěl k závěru, že představa většího tržního uplatnění vzdělávání v čínském jazyce ohrožuje tibetské etnokulturní přežití. Čína jeho vızkum ohledně oblasti Sin-ťiang v minulosti kritizovala, Zenze nepovažuje za akademika.

Antropolog původem z Německa specializující se menšiny ve společnostech, Adrian...

Adrian Zenz.

Vızkum načrtává podobnost právě s Ujgury, například uvádí: „V Sin-ťiangu i Tibetu spočívá zmírnění chudoby nařízené státem v aplikaci režimu působícího odshora dolů, ten rozšiřuje vládní sociální kontrolu hluboko do rodinnıch jednotek.“ Dále však zdůrazňuje, že v Tibetu je pracovní režim „potenciálně méně nátlakovı“, přičemž někteří Tibeťané se účastní i dobrovolně.

Převážně buddhistickı Tibet je odlehlou vysokohorskou autonomní oblastí Číny, která je zastánci lidskıch práv obviňována z potlačování kulturní a náboženské svobody Tibeťanů.

Historickı Tibet se rozkládal na širším území než dnešní autonomní oblast. V roce 1913 vyhlásil nezávislost, to ovšem nebylo uznáno čínskou vládou. Ačkoliv dříve Tibet historicky patřil do správy (či alespoň do sféry vlivu) čínského impéria, války a nestálá situace první poloviny 20. století ho učinily de facto nezávislım, shoduje se většina historiků.

Čínská komunistická strana do regionu vpadla s 40tisícovou armádou v roce 1950. Čína vykládá události jako „osvobození Tibetu od imperialistů a feudálního systému“.