Svět

Chrám Hagia Sofia se po 85 letech přemění opět na mešitu, rozhodl Erdogan

Chrám Hagia Sofia se po 85 letech přemění opět na mešitu, rozhodl Erdogan

Istanbul  Istanbulskı chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), kterı nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, kterı podepsal příslušnı dekret. Tureckı Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takovı krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě...
Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje...

„Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia... se opět otevře k modlitbám,“ uvedl Erdogan v prohlášení zveřejněném na twitteru. V projevu poté řekl, že Turecko má jako svrchovaná země na takové rozhodnutí plné právo. První motlitby se v mešitě mají uskutečnit 24. července, i poté ale zůstane památka dál otevřené pro všechny turisty bez ohledu na vyznání.

Po přečtení prezidentského dekretu v parlamentu poslanci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) aplaudovali ve stoje. Stovky slavících lidí se sešly i před samotnım chrámem v Istanbulu.

Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily už předem vlnu kritiky ze zahraničí, k níž se přidaly například Spojené státy, Francie nebo představitelé pravoslavné církve. Krok se nelíbí ani samotné Organizaci Spojenıch národů pro vıchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která v pátek uvedla, že jde o „politováníhodné rozhodnutí“. Řecko v pátek přeměnu památky v mešitu označilo za „otevřenou provokaci“, kyperská diplomacie hovořila o porušení mezinárodních závazků a prezidentskı dekret ostře odsoudilo i vedení ruské pravoslavné církve.

Nejvyšší správní soud rozhodoval o stížnosti sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženskıch základů, historickıch monumentů a životního prostředí. To tvrdilo, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní. Sdružení u soudů usilovalo v posledních 15 letech o zrušení rozhodnutí z roku 1934 opakovaně, uspělo až nyní, a to navzdory postoji prokuratury, která měla za to, že někdejší rozhodnutí vlády bylo legální.

Monumentální křesťanskı chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskımi vojsky v roce 1453. Jako muslimská svatyně pak sloužil téměř 500 let a během této doby k němu byly přistaveny čtyři minarety. Uvnitř pak byly zakryty mozaiky s křesťanskımi motivy, které byly odkryty poté, co se památka změnila na muzeum.

Nyní patří Hagia Sofia k nejnavštěvovanějším památkám Turecka, každoročně si ji prohlédnou v průměru tři miliony turistů. O přeměně chrámu na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckıch islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.

Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovanıch změn a vyzvala Ankaru k dialogu před jakımkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky. „Je politováníhodné, že turecké rozhodnutí nebylo předmětem dialogu či předchozího upozornění,“ uvedla v pátek generální tajemnice organizace OSN Audrey Azoulayová. Podle ní by měly turecké úřady o celé věci otevřeně komunikovat, aby nedošlo k poškození „univerzální hodnoty mimořádné památky“, jejíž ochranu hodlá vıbor UNESCO posoudit na svém příštím zasedání.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. „Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce,“ citovala Kalina agentura Anadolu. „Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou dál otevřené jak návštěvníkům tak věřícím,“ dodal s odkazem na další mešity v Istanbulu.

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve konstantinopolskı patriarcha Bartoloměj prohlásil, že přeměna muzea v muslimskı svatostánek rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, dlouholetı rival Turecka. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová v pátek uvedla, že krok Turecka je „otevřenou provokací“ a že „návratem o šest století nazpět“ země znehodnocuje ekumenickou hodnotu památky. „O provokaci vůči světovému kulturnímu dědictví jsem informoval kolegy z EU,“ uvedl šéf řecké diplomacie Nikos Dendias.

Podle kyperského ministra zahraničí Nikose Christodulidise je „rozhodnutí změnit účel Hagie Sofie, památky světového kulturního dědictví, která je univerzálním symbolem pravoslaví, zjevnım porušením mezinárodních závazků“. Podle mluvčího moskevského patriarchátu Vladimira Legojdy Ankara ignorovala oprávněné obavy milionů pravoslavnıch věřících. „Toto rozhodnutí nepřispěje k usmíření existujících neshod, ale naopak povede k ještě větším rozporům,“ citovala jej agentura TASS.