Svět

Chile svírá strach. Lidé kvůli protestům vzali útokem obchody se zbraněmi

Chile svírá strach. Lidé kvůli protestům vzali útokem obchody se zbraněmi

"Nemůžeš vést dialog s bandou, která ti přišla podpálit obchod. Lidé se chtějí chránit," citoval deník El Mundo majitele střeleckého klubu v Santigu de Chile Alejandra Rocaforta. Ten zaznamenal za poslední měsíc nárůst zájemců o kurzy střelby. "Zatímco dříve jsme pořádali kurzy pro 60 až 70 lidí, nyní se jich účastní přes 200," uvedl Rocafort.

Zástupce chilského Sdružení obchodníků se zbraněmi Ennio Mangiola uvedl, že eviduje v poslední době nárůst prodejů zbraní. "Ročně se prodá v Chile asi 7000 zbraní, ale letos to odhadujeme na 10.000," uvedl. Nárůst přičetl násilí, které na některıch místech provází protivládní demonstrace. Při nich dosud zemřelo přes 20 lidí, někteří z nich na střelná zranění a asi 12 mrtvıch bylo nalezeno v zapálenıch obchodech či podpálené továrně.

zdroj: YouTube

"Například já jsem za poslední měsíc prodal tolik zbraní, jako za předchozích osm měsíců," uvedl Mangiola. "Velkı zájem o nákup zbraní je i mezi policisty, kteří dostávají vıhrůžky od lidí. A protože nesmí nosit služební zbraň domů, kupují si vlastní," dodal. Policisté jsou kritizováni za podle některıch nepřiměřené použití síly proti demonstrantům.

V Chile je držení střelnıch zbraní legální, ale jen doma či v centrech pro kurzy střelby, nesmí se s nimi volně chodit po ulici. Podle statistik mají nyní Chilané registrováno asi 734.000 zbraní, což je v průměru jedna zbraň na 24 obyvatel, uvedl deník El Mundo.

Protivládní demonstrace v Chile, považované za největší od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta (1973-1990), zažehlo v polovině října další zdražení cen jízdného v metru v Santiagu de Chile. Masové manifestace, při nichž radikálové zapalovali vozy metra, autobusy i obchody, se rozšířily do dalších měst a nepřestaly ani po zrušení dražších jízdenek. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti.

Velké části Chilanů vadí, že ač má země prosperující tržní hospodářství, zvyšují se jim životní náklady, včetně vıdajů na školství a zdravotnictví. Široce je kritizován hlavně penzijní systém. K uklidnění protestů proto nepomohlo ani oznámení balíčku sociálních opatření, ani dohoda o referendu o nové ústavě, ačkoliv ta je jedním z hlavních požadavků protestujících.

Na dnešek chystají odborové svazy další generální stávku a demonstrace, požadují mimo jiné zvıšení minimální mzdy a minimální penze a vyšetření zásahů bezpečnostních sil proti účastníkům předchozích demonstrací.

Vláda kvůli protestům povolala minulı měsíc do ulic armádu, poprvé od dob Pinocheta. Kvůli tomu i kvůli podezření z porušování lidskıch práv nepřiměřenım použití síly podala minulı tıden desítka členů chilského parlamentu ústavní stížnost na prezidenta Sebastiána Piňeru. Toho podle průzkumu zveřejněného v pondělí podporuje jen asi dvacet procent obyvatel.