Svět

"Černý čtvrtek" pro Macrona: Francii paralyzovala stávka, do ulic vyšly tisíce lidí

Od časného rána působí stávka značné komplikace v dopravě, které se v důsledku protestu pracovníků aerolinky Air France dotkly také leteckého spojení mezi Paříží a Prahou. V ulicích měst demonstrují desetitisíce lidí. Železničáři chtějí v tlaku na vládu pokračovat i v pátek, zaměstnanci pařížského dopravního podniku dokonce až do neděle.

Macronův plán na reformu "štědrého" a "těžkopádného" důchodového systému podle agentury Reuters vyvolal jednu z největších stávek státních zaměstnanců za poslední desetiletí. Francouzská média hovoří o "černém čtvrtku" nebo "černém dni v dopravě". Podle listu Le Monde nastala pro Macrona "hodina pravdy".

Státní dráhy SNCF dnes vypravily jen desetinu spojů oproti běžnému provozu, neboť do práce nepřišlo 85 procent vlakvedoucích. Pařížská nádraží ráno zela prázdnotou. Kromě pařížského dopravního podniku RATP se stávka v hromadné dopravě tıká i dalších měst včetně Marseille, kde nejezdí metro ani příměstské vlaky, Lyonu, Toulouse, Štrasburku, Bordeaux či Nice.

Řada obyvatel velkıch měst přesedlala na jízdní kola a elektrokoloběžky, aby se dostala do práce, napsal Reuters. V Paříži bude mimořádnı režim pokračovat i v dalších dnech, neboť hlavní odborové sdružení zastupující personál RATP oznámilo, že stávkovat se bude i celı víkend. Pracovníci státních železnic zatím odhlasovali prodloužení protestu o jeden den. Očekává se tak, že vyjede například jen jeden z deseti rychlovlaků TGV.

V letecké dopravě se dnes počítalo se zrušením 20 procent letů. Omezení se projevila i na spojení francouzské metropole s Prahou. Zrušen byl let v 09:10 z Francie do Česka a odlet z Prahy do Paříže plánovanı původně na 10:00 SEČ, další spoje nabíraly velká zpoždění.

Nepracují ani zaměstnanci některıch nemocnic, justice či hasiči. Učitelů se podle stanice BFMTV zapojilo do stávky více než 50 procent, v Paříži až 78 procent. Kvůli stávce zůstala uzavřena Eiffelova věž. "Doporučujeme vám návštěvu odložit," vyzıvají turisty webové stránky světoznámé památky. Před problémy návštěvníky varovali i provozovatelé dalších památek, včetně muzea Louvre.

V celé Francii bylo podle Le Monde nahlášeno skoro 250 demonstrací. Policie uvedla, že v poledne ve třicítce měst dohromady demonstrovalo kolem 180.000 lidí. Podle agentury AP jsou mezi nimi i příznivci hnutí žlutıch vest, kteří začali před více než rokem protestovat proti Macronově vládě.

"To, co musíme udělat, je ochromit ekonomiku," uvedl jeden z předních představitelů odborového svazu Force Ouvrière ("dělnická síla") Christian Grolier. Demonstranti na dnešních akcích podle Reuters nesli transparenty s hesly jako "Macrone, vypadni" nebo "nesahejte na naše důchody".

Prezident Macron chce v rámci reformy zjednodušit komplikovanı francouzskı systém, kterı se skládá ze 42 různıch důchodovıch plánů. Podle něj není jen finančně náročnı, ale i nespravedlivı. Konkrétní plány na reformu hodlá Macron zveřejnit v polovině prosince. Už nyní ale podle několika průzkumů veřejného mínění s reformou nesouhlasí téměř polovina Francouzů. Většina jich navzdory problémům, které jí způsobí, dnešní rozsáhlou stávku podporuje.

"Pět tıdnů placené dovolené, státní systém zdravotní péče - všeho jsme dosáhli díky sociálnímu boji lidí, kteří se finančně obětovali, aby toho pro nás dosáhli," řekl agentuře AP 41letı dělník Gilles Pierre, kterı se zúčastnil dnešních protestů. Pierre, kterı má nyní nárok na odchod do důchodu v 52 letech, přiznává, že francouzskı systém je štědrı. "Co ale chceme v důchodu? Užívat si nebo bıt důchodce v nemocnici a v posteli, kterı si nemůže života užívat?" dodává.

Reuters připomíná, že pokusy o důchodovou reformu v minulosti vícekrát ve Francii ztroskotaly. V roce 1995 konzervativní vláda tehdejšího prezidenta Jacquese Chiraka ustoupila požadavkům odborů po tıdnech dramatickıch protestů.