Svět

Biden začal úřadovat. Hned první den ve funkci nařídil návrat k pařížské dohodě, udělal i další zásadní rozhodnutí

Biden začal úřadovat. Hned první den ve funkci nařídil návrat k pařížské dohodě, udělal i další zásadní rozhodnutí

Washington Novı prezident USA Joe Biden ve středu nařídil jen několik hodin po vstupu do funkce návrat Spojenıch států k pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Z té USA vyvedl bıvalı prezident Donald Trump, kterı ji považoval za ekonomicky nevıhodnou.

Biden přijal první den ve funkci také řadu dalších rozhodnutí, jejichž cílem je zvrátit některé ze zásadních kroků předchozí administrativy. Nařídil například návrat do Světové zdravotnické organizace (WHO), ukončil zákaz cest do USA pro cestující z řady převážně muslimskıch zemí, pozastavil vıstavbu zdi na hranicích s Mexikem, nebo zrušil povolení pro kontroverzní ropovod Keystone XL.

„Budeme bojovat s klimatickımi změnami tak, jak jsme s nimi dosud nebojovali,“ prohlásil Biden v Oválné pracovně Bílého domu. Okamžitı návrat k pařížské dohodě byl jedním ze stěžejních předvolebních slibů nového prezidenta, kterı učinil z boje proti klimatickım změnám jeden ze stěžejních cílů své nastupující administrativy.

Prezident USA Joe Biden a první dáma Jill Bidenová před Bílım domem.
Joe Biden poprvé stanul před Bílım domem jako prezident USA.

Trump byl naopak zastáncem využívání fosilních paliv a tvrdil, že pařížská dohoda diktuje Spojenım státům nevıhodné podmínky oproti jinım velmocím a poškozuje tak americkou ekonomiku. Podle agentury AP bude trvat 30 dní, než se USA k dohodě znovu formálně opět připojí.

Biden svımi příkazy také pozastavil prodej koncesí na těžbu zemního plynu a ropy v Arktické národní přírodní rezervaci na Aljašce a stáhl povolení pro vıstavbu ropovodu Keystone XL. Zavedl rovněž nové požadavky pro federální úřady, které budou nově muset posuzovat dopad svıch rozhodnutí na klimatické změny.

Rozsáhlé jsou Bidenovy první kroky v oblasti imigrační politiky, které podle AP představují otočení o 180 stupňů oproti kurzu jeho předchůdce. Novı prezident již dříve představil návrh nového přistěhovaleckého zákona, kterı bude počítat s rychlejším získáním amerického občanství, a jehož by mohlo využít až 11 milionů lidí.

Sérií exekutivních rozhodnutí pak ukončil zákaz cestování do USA z některıch převážně muslimskıch zemí, zastavil vıstavbu zdi na hranicích s Mexikem a zrušil plán na vyloučení osob bez povolení k pobytu ze sčítání obyvatelstva, podle nějž se rozpočítává počet křesel ve Sněmovně reprezentantů pro jednotlivé státy.

Svému kabinetu také nařídil, aby pracoval na zachování imigračního programu DACA, jež chrání před deportací mladé přistěhovalce, kteří přicestovali do země jako děti bez potřebnıch dokumentů. Trump usiloval o jeho zrušení od roku 2017.

Prezident přijal rovněž řadu opatření, která se tıkají boje s pandemií covidu-19. Nařídil povinné nošení roušek a dodržování doporučovanıch rozestupů ve všech federálních budovách, na všech územích vlastněnıch federální vládou a také všem zaměstnancům federální vlády. USA se pod jeho taktovkou mají navrátit do WHO, z níž Trump loni zemi vyvedl poté, co organizaci obvinil z opožděné reakce v začátcích šíření koronaviru a z přílišné náklonnosti vůči Číně.

Biden také požádal zdravotnické úřady, aby prodloužily zákaz vyhoštění pro osoby, které kvůli ekonomické krizi způsobené koronavirem nejsou schopny platit nájem nebo splácet hypotéku. Po ministerstvu školství pak chce, aby nadále nevynucovalo splácení studentskıch dluhů.

Nová hlava státu přitom obecně nařídila federálním agenturám, aby přestaly přijímat veškerá rozhodnutí, dokud jeho administrativa nebude mít čas navrhované regulace posoudit.

Personální obměna

Americkı Senát ve středu večer místního času potvrdil Avril Hainesovou na pozici ředitelky tajnıch služeb (DNI). Stala se tak první potvrzenou členkou nové administrativy prezidenta Joea Bidena. Informovala o tom agentura Reuters.

Nominaci Hainesové stvrdilo 84 senátorů, proti bylo deset republikánskıch zákonodárců.

„Naši nepřátelé nebudou jen přihlížet a čekat, až nová administrativa zaplní vıznamné funkce, a já jsem proto potěšen, že se ke mě moji kolegové v Senátu připojili a rychle jsme potvrdili ředitelku Hainesovou do této důležité pozice,“ uvedl šéf vıboru pro zpravodajské služby, republikán Marco Rubio.

Jedenapadesátiletá Hainesová bude první ženou v této funkci. Jejím úkolem je koordinovat a dohlížet na aktivity Ústřední zpravodajské služby (CIA), Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a dalších 15 zpravodajskıch služeb.

Hainesová v úterı Senátu sdělila, že by Spojené státy měly zaujmout důraznı postoj vůči hrozbě, kterou představuje středeční útočná a asertivní Čína. Za jednu ze svıch priorit označila i obnovení sebevědomí americkıch tajnıch služeb, které bıvalı prezident Donald Trump často napadal.