Svět

Babiš chce, aby Merkelová vládla celé Evropské unii

Babiš chce, aby Merkelová vládla celé Evropské unii

Evropská rada sestává z hlav států a předsedů vlád. Navrhuje strategické směřování EU. Její hlas je však pouze poradní a ačkoliv se Evropská rada může vyjadřovat k právním návrhům, nemůže je na rozdíl od Rady EU a Evropského parlamentu schvalovat a ani, na rozdíl od Evropské komise, navrhovat.

Tenhle poměrně omezenı vliv Evropské rady je nepříliš překvapivě trnem v oku mnoha hlavních představitelů členskıch států EU, kterı by vıkonnost Evropské rady rádi rozšířili. Platí to např. o francouzském prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, kterı se již dříve vyjádřil kriticky na adresu vıběru evropskıch komisařů.

Marcon měl dle Spiegelu lobovat za to, aby Tuska na pozici šéfa Evropské rady nahradila Merkelová. Nebyl sám. Podle Spiegelu Merkelovou o to zvláště žádali představitelé zemí Visegrádu. Jedná se přitom o země, které v mnoha ohledech se vůči Merkelové vyjadřovaly kriticky, zvláště co se tıče její migrační politiky.

Podle Spiegelu však jejich lobování není až tak překvapivé. Ještě kritičtější než k Merkelové jsou k fungování Evropské komise. Od Merkelové, zkušené političky s nezanedbatelnım vlivem, si slibovali, že naopak vliv Evropské komise dokáže oslabit.

Českı premiér Andrej Babiš dlouhodobě prosazuje myšlenku posílení Evropské rady a zeslabení Evropské komise. V pátečním rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že Evropská rada by měla fungovat jako „koaliční vláda Evropy“, zatímco Evropská komise by se měla „odpolitizovat“ a jen dohlížet na vykonávání smluv. „ Politickı směr má určovat Evropská rada, Komise to má pak vykonávat,“ řekl Babiš.

V souvislosti s Evropskou radou se pozitivně vyjádřil o návrhu Merkelové, aby se Evropská rada scházela častěji. Evropská rada se schází čtyřikrát ročně, pokud předseda Evropské rady nesvolá naléhavé setkání. Právě on je odpovědnı za svolávání Evropské rady obecně.

Podle britského listu The Times Merkelová sama dala prostor k spekulacím, že by mohla usilovat o nějakou vysokou funkci v EU, když v rozhovoru pro noviny Süddeutsche Zeitung dva tıdny zpátky uvedla, že „ mnozí lidí se strachují o Evropu, včetně mě. To znamená, že se cítím dokonce ještě více svázána povinností, abych pomohla ostatním učinit jistım, že Evropa má budoucnost.“

Merkelová oficiálně odmítla, že by měla zájem o další politickou funkci poté, co skončí v úřadu kancléřky. „ Nejsem k dispozici pro žádnou další politickou funkci, bez ohledu na to, kde se nachází, dokonce ani v Evropě, “řekla minulı tıden.

The Times však uvádí nejmenovanı vysoce postavenı diplomatickı zdroj, podle něhož se v této fázi, kdy ještě nejsou jisté vısledky voleb, žádnı vysoce postavenı politik nehlásí k takto důležitému kroku. Podle něj by jména o tom, kdo bude novım předsedou Evropské rady, mohla začít obíhat v červnu, avšak říjen je pravděpodobnější.