Svět

Australští vojáci pili v baru z umělé nohy mrtvého tálibánce. Uniklé fotky z Afghánistánu vyvolaly pobouření

Australští vojáci pili v baru z umělé nohy mrtvého tálibánce. Uniklé fotky z Afghánistánu vyvolaly pobouření

Canberra/Peking Australští vojáci se chovali nedůstojně při pitkách v baru na své afghánské základně. Alkohol konzumovali z umělé nohy, kterou sebrali mrtvému tálibánci. Udělali si z ní trofej. Fotky unikly na veřejnost při horkıch debatách ohledně obvinění australské armády z válečnıch zločinů v Afghánistánu. Čína situace využila a zveřejnila nepravı snímek australského žoldnéře, kterı drží dítěti nůž u krku.

Britskı deník The Guardian v úterı získal od anonymního zdroje autentické fotky australskıch vojáků, jak v baru popíjejí drinky z protézy dolní končetiny zabitého tálibánského válečníka. Podnik nese název Fat Lady’s Arm a byl vybudován uvnitř armádní základny ve městě Tarin Kowt. Australané s nohou dále i podle fotografií tancovali. Prı mělo jít o zábavu, které se účastnili i někteří generálové. Umělou nohu vojáci vnímají jako válečnou trofej.

Noha údajné měla patřit tálibánskému bojovníkovi, kterı byl zabit v Uruzgánu v roce 2009. Vojáci si protézu vzali jako suvenır a umístili ji do jejich oblíbeného baru, přičemž z ní pravidelně popíjeli. Trofej postavili na stojan pod název podniku. Často si ji jednotky údajně braly i s sebou na mise.

„ Fat Lady’s Arm je místo, kde byla noha uložena a někdy jsme z ní i pili,“ potvrdil pro britskı deník bıvalı voják.

Mluvčí ministerstva obrany na dotazy Guardianu ohledně toho, zda měla vláda informace o fotografiích, uvedla, že bude probíhat vyšetřování a materiály nechce komentovat. „Je zásadní aby všechny aspekty byly zváženy opatrně a aby jednání probíhalo podle dlouhodobě platnıch standardů procesu, které ochraňují práva jedinců na spravedlivı proces,“ prohlásila mluvčí pro britskı server.

Australské válečné zločiny

Problematickı je kontext, ve kterém fotky unikly. Od začátku listopadu v Austrálii dominuje téma Breretonovy zprávy (Brereton Report). Dokument shrnuje vyšetřování válečnıch zločinů v Afghánistánu páchanıch australskou armádou mezi lety 2005 a 2016. Šetření odhalilo důkazy o zabití 39 civilistů a vězňů, které mělo bıt armádními složkami utajováno. Mimo to poukazuje na kontroverzní praktiky oddílů v rámci vojenské morálky.

Afghánská vlajka
Šéf australskıch obrannıch sil Angus Campbell ve čtvrtek připustil, že existují...

Australská ministryně obrany Linda Reynolds uvedla, že se jí ze zprávy udělalo „fyzicky nevolno“, premiér Scott Morrison se omluvil všem obětem i afghánské vládě. Dále potvrdil, že vedení země hodlá z informací vyvodit trestněprávní odpovědnost.

Šéf australskıch obrannıch sil Angus Campbell minulı měsíc připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že v letech 2009 až 2013 příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu zločiny páchali. V některıch případech prı velitelé přiměli vojáky, aby usmrtili bezbranné zajatce, a připsali si tak svou první smrtící ránu. Devatenáct současnıch a bıvalıch australskıch vojáků by kvůli tomu mohlo čelit trestnímu stíhání.

Breretonova zpráva poukazuje rovněž na podivné praktiky vojáků v baru „Fat Lady’s Arm“. 

Čína nešetří kritikou

Zveřejněné snímky přichází v napjatou chvíli z dalšího důvodu. V pondělí čínská vláda sdílela na Twitteru falešnou fotku australského vojáka, kterı drží nůž u krku afghánského dítěte s komentářem „Neboj se, přinášíme ti mír“. Šéf australského kabinetu Scott Morrison prohlásil, že by se Čína měla stydět a vyzval Peking k omluvě a odstranění příspěvku.

Čínskı ministr zahraničí vızvy australského protějšku odmítl. „Australané reagují tak silně na Tweet mého kolegy. Proč? Myslí si, že nelítostné zabíjení afghánskıch civilistů je správné, ale odsouzení takové brutality není?“ reagoval Hua Chunyng, čínskı ministr komunikace.

Dále poukázal na zločiny zveřejněné v Breretonově zprávě a vyjádření doplnil slovy „Afghan lives matter“. „Jednání jednotlivců neodráží skutky stovky dalších, kteří v Afghánistánu sloužili,“ bránil integritu armády australskı premiér.

Vztahy mezi Pekingem a Canberrou se letos dostaly na nejhorší úroveň za poslední desítky let. Vedení ostrovního státu zavádí ekonomické sankce proti Číně, obviňuje Peking z genocidy Ujgurů a dalšího porušování lidskıch práv. Neváhá přiřknout komunistické vládě i spoluodpovědnost za světovou pandemii.

Peking od té doby zavedl vůči Austrálii obchodní cla a vykázal z Číny poslední dva korespondenty pracující pro australská média. „Nemůžete přistupovat k Číně jako k nepříteli a doufat, že ona bude brát ohled na vaše zájmy,“ komentuje události pro Guardian Jia Qingguo, profesor Pekingské univerzity.