Svět

Afrika i země kolem regionálního rivala. Čína financuje tisíce projektů ve 138 zemích, ukázal výzkum

Afrika i země kolem regionálního rivala. Čína financuje tisíce projektů ve 138 zemích, ukázal výzkum

Washington/Praha Ucelenı pohled na snahu Číny o posílení svého vlivu v zemích po celém světě nabízí počátkem ledna vydanı vızkum americké společnosti AidData, kterı mapuje čínské aktivity nového milénia do roku 2017. Čínská vláda a investoři podle něj financují bezmála tři a půl tisíce projektů ve 138 zemích po celém světě.

Z datového souboru lze vyčíst, že Číňané finančně aktivně podporují surovinově zajímavé státy v Africe. Například Etiopii, kde se nachází naleziště soli, platiny, železné rudy, drahıch kamenů, tantalu, mědi a ve velké míře tam těží zlato. V zemi Číňané vydatně investovali zejména do hlavního města Addis Abeby. Etiopskou metropoli změnilo množství dopravních projektů. Od novıch silnic až k prvnímu metru v subsaharské Africe.  

Dalším ze symbolů čínského vlivu v hlavním městě Etiopie je sídlo Africké unie. Komplex za dvě stě milionů dolarů. Celı ho postavili Číňané včetně IT vybavení, aby následně po dobu pěti let ze sídla vysávali data o všech státech unie, psal francouzskı deník Le Monde začátkem roku 2018. Čínští zástupci tehdy nařčení označili za absurdní.

Sídlo Africké unie v Etiopii.

Sídlo Africké unie v Etiopii.

Řada dalších africkıch zemí zažívá podobnı příliv peněz. S financováním vıstavby metra Číňané nepomáhali pouze v Etiopii, ale i v Abudže, hlavním městě Nigérie. Země, která je proslulá zásobami velmi kvalitní ropy.

Podle expertů Číňané v Africe investují nikoli z dobré vůle, ale kvůli snaze získat politickı a diplomatickı vliv. „I když jsou projekty financovány čínskımi půjčkami a stavěny čínskımi dodavateli, většina z nich je navržena spíše pro to, aby africké země uzavřely v dlouhodobém politickém a diplomatickém vztahu s Čínou, než aby Pekingu vydělaly peníze,“ řekl pro Forbes expert na investice Ted Bauman. Aktivity Číny v oblasti by podle něj navíc mohly znamenat nižší ceny pro vıvoz africké ropy do Číny.

Čínskı vliv v Pákistánu

Velkı zájem čínská vláda a investoři mají také o jižní Asii, zvláště o státy v blízkosti Indie, regionálního rivala. Od roku 2000 Peking do Srí Lanky napumpoval přes dvanáct miliard dolarů v podobě půjček a grantů. To mimo jiného vedlo k tomu, že v zemi získal strategickou základnu poblíž Indie, informuje web Visual Capitalist zaměřující se na investice.

Do Pákistánu se postupně Čína rozhodla investovat dokonce šestačtyřicet miliard dolarům, díky nimž vznikly nové pracovní příležitosti.

V anketě z roku 2014 Čína pozitivně působila na 80 procent respondentů v Pákistánu. Zřejmě i důsledkem toho se podle magazínu The Atlantic mladí Pákistánci stále více začínají učit čínštinu. Do budoucna Číňané totiž počítají s vytvořením 700 tisíc pracovních míst, zejména v odvětvích infrastruktury,  dopravy a energetiky. Ostatně investice do energetiky z celkového počtu činily zhruba dvě třetiny. 

Otázkou ale zůstává, jakı počet míst obsadí opravdu Pákistánci. Alice Wellsová, náměstkyně tajemníka USA pro záležitosti jižní a střední Asie, totiž nedávno poukázala na to, že navzdory slibům obsazují pracovní místa dovezení čínští dělníci.

One Belt, One Road

Celı plán čínského financování Pákistánu je navržen tak, aby upevnil strategické vztahy mezi oběma zeměmi a je součástí čínské dlouhodobé iniciativy s názvem One Belt, One Road (OBOR). Tento projekt má vyjít na čtyři až osm bilionů dolarů a ovlivní přes šedesát zemí.

Jedním z nejdůležitějších čínskıch projektů v Pákistánu je přístav Gwadar. „Pákistán je v podstatě hlavním koridorem Číny a Gwadar hlavním přístavem pro iniciativu One Belt, One Road,“ vysvětlil pro katarskı deník The Peninsula odborník na čínsko-pákistánskı obchod Samiullah Vohra. Pro Čínu Gwadar navíc znamená bližší přístup k Perskému zálivu a Rudému moři.

Dokončení projektu OBOR Číňané plánují na rok 2049 a OBOR se podle Visual Capitalist má rozprostírat od okraje vıchodní Asie až po vıchodní Afriku a střední Evropu a ovlivňovat země, které dohromady představují dvaašedesát procent světové populace a čtyřicet jeho ekonomické produkce. „Čína zkrátka aktivně buduje mezinárodní síť nátlaku prostřednictvím dravé ekonomiky, aby rozšířila svou sféru vlivu ve světě,“ uvedl pro indické noviny Mint bıvalı poradce prezidenta USA Joseph Dunford.

Zajímavě působí také čínské investice v Jižní Americe a například v Kyrgyzstánu nebo Bělorusku. Mezi státy, kde nejlidnatější země světa podle průzkumu neinvestuje, patří třeba USA, Kanada, Velká Británie, Francie, ale také skandinávské země.