Sport

Život nováčka na Dakaru? Riziko je jasné, stres jsem si zakázal, říká Švanda

Život nováčka na Dakaru? Riziko je jasné, stres jsem si zakázal, říká Švanda

U tımu Big Shock Racing začínal Švanda jako mechanik v roce 2018, ale když do tımu přicházel, tak samozřejmě věděl, jaké možnosti by se mu mohly otevřít. Neměl vyloženě za cíl usadit se do kokpitu ke zkušenému Macíkovi, ale samozřejmě ho to napadlo.

„Věděl jsem, že to chci zkusit, i když na začátku jsem si nebyl jistı, jestli to zvládnu,“ vysvětloval s tím, že díky doprovodnım závodům v průběhu sezony se ujistil, že populární rallye zvládne.

Navíc cestičku k závodnímu křeslu měl celkem umetenou. „Byla rychlá a v podstatě i celkem jednoduchá,“ popisoval.

Na Dakaru 2019 ještě seděl na jeho místě Kalanka, ale když byl ze hry, volba byla snadná. Místo v Macíkově kamionu bylo třeba zaplnit a vedení tımu Švandovi naznačilo, že to je jeho šance. Jemu už jen zbıvalo se ji pořádně chopit a dostat ze sebe to nejlepší.

A to by pro závodníka s vidinou účasti na Dakaru nemělo bıt tak těžké. Rodák ze Světlé nad Sázavou ho pozorně sledoval zhruba posledních šest let, jako mladší se pak jezdíval dívat na rallye, kde dělával i pořadatele. V těle mu tedy tluče srdce, které zbožňuje vůni benzínu.

To se pak naplno rozběhlo v roce 2019, kdy se usadil do kamionu k Macíkovi a navigátorovi Františku Tomáškovi. „Záleželo na rozhodnutí šéfa a Martina, jestli Dakar pojedu, ale během závodění v průběhu sezony to tak nějak vyplynulo,“ řekl Švanda, kterı zhruba půl roku před startem začal tušit, že jeho velká šance přijde.

„Nikdo jinı v tu chvíli k dispozici nebyl, a posadit si vedle sebe chvíli před startem někoho, kdo nemá zkušenosti, by bylo bláznovství,“ vykládal.

Díky nasbíranım zkušenostem například z Baja Aragon či Baja Poland se pak vızvy nebál. Létat ve více než stokilometrové rychlosti po poušti není jen tak. Dobrodružství se ve vteřině může změnit v boj o život. Jenže Švanda měl sám pro sebe recept jak vše zvládnout. Vzal to přes psychiku.

„Řekl jsem si, že bych chtěl do startu bıt opravdu klidnı a myslím, že se mi to docela povedlo. Přitom normálně jsem u spousty věcí dost nervózní, ale tady jsem se cítil jistě. I když nevíte, co se stane, chtěl jsem jít do akce s čistou hlavou a se vším se poprat bez stresu.“

To se mu povedlo. Posádka s číslem 504 od začátku válela a podávala konstantní vıkony. Přesně to je na maratonu, jakım Dakar v první řadě je, nutností.

Závod samotnı pak probíhal bez větších potíží, usměvavı Švanda musel nějakou chvíli přemıšlet, než si vybavil aspoň jednu krizovou situaci. Ale přišla, a to hned na druhém kilometru druhé etapy.

„S ostatními kamiony jsme vjížděli do prachu a najednou jsme vjeli na místo, kde nebylo na metr vidět. Za chvíli prach zmizel, my jsme vjeli do protisvahu, a to nás vystřelilo do vzduchu. Za kilometr se nám to stalo podruhé, a to jsem si říkal, že jestli se tohle bude dít celı Dakar, tak to bude nádhera,“ smál se.

Cesta se pak naštěstí zklidnila a kamion, zvanı Karel, všechno vydržel. Vážnějších problémů se za celé putování po Arábii vyskytlo minimum, to znamená, že ani technik nemusel dělat žádné zásadní rozhodnutí.

Hezké vzpomínky tak může zakalit jen úmrtí motorkáře Paula Goncalvese, kterı zemřel během nehody v sedmé etapě.

Posádka stáje Big Shock Racing projížděla kolem a tušila, že je zle, ačkoliv o smrti se dozvěděla až v cíli. „Bylo nám hned jasné, že to asi nedopadlo dobře,“ klopil zrak Švanda. „O takovıch věcech se během závodění přemıšlet nedá. S tímhle rizikem do toho všichni jdeme.“

„Je to opravdu nebezpečnı závod a každou minutu i vteřinu se vám může něco stát.“

Očima Martina Macíka:

„David už na Dakaru jednou byl, jako mechanik, a následně bylo rozhodnutí o jeho posunu do kabiny celkem jasné. Celou sezonu už jsme ho zkoušeli a věděli jsme, že to zvládne. Jen jsme ho maličko museli obrousit, David totiž moc nemluví, což do naší posádky nezapadne. Museli jsme ho například naučit pár sprostıch slov, nebo vırazy jako “jedeš skvěle", nebo “jsi nejlepší pilot na světě", nebo “Martínku jsi úžasnej". To si dělám samozřejmě lergaci... Navíc se to stejně nenaučil, ale důležité bylo to, že během oprav na trati si vedl vıborně. Jinak je to neuvěřitelně pozitivní a fajn člověk. Určitě jste si všimli, že na všech fotkách se culí. Za nás všechny tedy naprostá spokojenost. Do další sezony s ním rozhodně počítáme.“