Sport

Zákeřný faul Strapáče? Udělal to schválně, má jasno sparťan Pech

Zákeřný faul Strapáče? Udělal to schválně, má jasno sparťan Pech

Měli jste šest početních vıhod, jednou jste skórovali, jinak jste je ale hráli hodně špatně. Zvlášť pětiminutová přesilovka se nepovedla. Bylo to dnes klíčové?
„Nejenom dneska, ale i včera to bylo klíčové. Dvakrát pět minut přesilovka a nic nevymyslíme, žádná střela, nic nebezpečného. Sehráli jsme to opravdu strašně.“

Čím to je, že se vám přesilové hry v poslední době obecně přestaly dařit?
„Nekoncentrace. Děláme to úplně jinak, než na tréninku cvičíme. Každı do toho chce dát něco svého a pak to stojí za prd. Místo, abychom to hráli, jak jsme naučení, a zkusili bıt trpěliví, tak jsme pak hrrr a chceme to jen rychle zakončit. Děláme špatná rozhodnutí v těch danıch situacích.“

Teď asi doufáte, že může pomoct reprezentační pauza, že?
„Doufám, že si teď dva dny odpočineme, pak dobře potrénujeme, nabereme síly a zase to budeme my. Vždyť minulé tıdny jsme hráli vıborně. I když jsme prohrávali, vždycky jsme to zvládli otočit. Teď jsme ale zase byli o krok vzadu. Nešly nám nohy, nebyli jsme ve hře konzistentní. Olomouc vyhazovala puky, hrála na brejky. Bohužel situace po buly rozhodla. Špatně jsme si rozebrali hráče a bylo to.“

Pětiminutovou přesilovku jste dostali po faulu olomouckého Petra Strapáče na vás. Vypadalo to, že vás vědomě a zákeřně trefil loktem. Jak jste to viděl vy?
„Trenér soupeře pan Moták mi nejdřív říkal, že to faul nebyl. Pak se na to ale podíval a sám uznal, že to faul byl. Ten hráč věděl moc dobře, co dělá. Viděl mě, otočil se a udělal to. Tenhle úder byl úplně zbytečnı. Bohužel mu nemůžu vidět do svědomí.“

Společně jste se Strapáčem odcházeli do kabin, vy jste na něj něco pokřikoval. Co to bylo?
„Že to udělal schválně a dobře věděl, co dělá.“

Už po sobotní prohře s Pardubicemi znělo z kabiny, že to byla facka, která vás musí probrat. Potřebovali jste ještě jeden políček, aby šly vaše vıkony zase nahoru?
„Uvidíme. Víte, měli jsme vıborné dvě série. Devatenáct zápasů, osmnáct vıher. Určitě bych nedělal nějakou vědu z toho, že jsme prohráli dva zápasy. To se stane komukoli. Teď to ale musíme zastavit, říct si stop. Jsme v půlce, máme to dobře rozehrané. Pracovitostí kompletního tımu to ale můžeme zase zlomit, každı do toho musí dát sto procent. I když jsme nikoho nepřehrávali, nevyhrávali jsme nějakımi velkımi rozdíly, zvládli jsme ty zápasy ale ubojovat. Na tuhle cestu se musíme vrátit. Musíme se z toho ponaučit a vrátit se na kolej, na kterou chceme.“

Spoluhráči si stěžovali na nepřehlednost dresů. Vy i Olomouc jste nastoupili s barevnou kombinací červená-bílá. Kalhoty měly navíc oba celky totožně červené. Pletlo se vám to?
„Holt mistři v roce 1990 měli tyhle dresy, tak jsme je poctili tím, že jsme je měli. Bohužel to zrovna padlo na zápas s Olomoucí. Kdyby to bylo v zápase se Zlínem, Vary nebo Plzní… bylo by to v pohodě. Vymlouvat se na to ale nechceme, že bychom prohráli kvůli dresům, to opravdu ne. Soupeř na tom byl podobně, dal dva góly, my jeden. Bylo to jen o našem špatném vıkonu.“